Souhlas

Souhlasím s tebou - články Bellany tu čtu už dlouho a ze začátku se mně nesmírně líbily - popisy toho, kterak se začala starat o malou Agátku atd., byly skvělé, psány vtipně a s lehkou nadsázkou - je nám myslím všem jasné, že to je POUZE nadsázka a pokus o humor, že Bellana ve skutečnosti není tak iritována jakoukoliv činností týkající se jejích dětí (to by o nich tuším raději ani nepsala a už vůbec ne zábavně...) Ale v poslední době už mě Bellaniny články taky tak neberou (Bellano, promiň... sama nepíšu, tak nemám co kecat, viď? ), právě proto, že jsou už moc prvoplánové - snaha o vtipné vyjadřování za každou cenu, hraničící pak už mnohdy s ironickou křečí, texty hemžící se tak složitými větnými konstrukcemi a obraznými vyjádřeními, že je mnohdy už problém zapamatovat si začátek, než dojdu na konec.... Už z toho na mě čiší snaha být za každou cenu "dobrá glosátorka a ironička".
Nu ale pryč od literární kritiky k obsahu Taky patřím k matkám, které si návštěvy dětských hřišť užívají. Máme jich v okolí víc, tak je taky střídám, a nemám tudíž žádnou pevnou partu kamarádek, ale občas s někým ráda prohodím pár slov, jenže nejvíc mě baví právě to poskakování kolem mého prcka - jsem divná... ) A moc nechápu ty matky, co tam sedí s knížkou, s MP3 přehrávačem nebo jen tak znuděne koukají do prázdna a svých ratolestí si vůbec nevšímají. Mě baví houpat, dělat bábovičky, dělat záchranu na skluzavce atd. Baví mě si u toho s tím svým batoletem povídat, všechno komentovat a o všem mu vykládat (vždyť jak jinak by se naučilo mluvit a vnímat věci i pomocí slov?) a poslouchat ty jeho komentáře a poznámky, tak směšné a milé v jeho věku. Uvědomuju si, jak strašně krátké tohle období je. Za chvilku už nebude chtít jít na hřiště se mnou a nebude ho bavit hrát si se mnou. Takže já doufám, že ještě nějakou dobu budeme spolu brázdit hřiště a houpat a běhat a klouzat a sypat po sobě písek )