diky za soukrome skolky

1. Proč jste si vybrali právě soukromou školku?
Chteli jsme, aby mel syn i nadale moznost vyrustat v "rodinnem prostredi", kde je detem venovany individualni pristup. Vyberu zarizeni jsme venovali dostatek casu, zmapovane jsme meli i statni skolky a programy, dle kterych s detmi pracuji.
Protoze me ale vzdy odrazovala "masovost" techto zarizeni a znacna uniformita a nutnost co nejdrive se zaradit, rozhodli jsme se pro vyber skolek od pocatku vstricny k potrebam jednotlivych deti.

2. Co pro vás bylo při výběru nejdůležitější?
Aby se zde syn citil dobre, byl podporovan a rozvijen v jeho prirozenych zajmem a nebyl nucen "muset delat vse, co delaji zrovna ostatni". Na radu praktickych dovednosti si prichazel sam, samozrejme za asistence personalu, ale ve chvilich, kdy na ne byl zraly a zadany ukol se pro nej stal tematem /napr. sebeobsluha, poznavani barev, koordinovana cinnost ve skupine deti apod./ Dulezite bylo, ze v nami vybranych zarizenich /celkem byly 3, syn do nich chodil od 2 do 6 let, ke zmene nas vedlo vekove nastaveni zarizeni a stehovani/. Samozrejme je jasne, ze individualni peci, ktera mu byla poskytnuta, byla mozna diky mnozstvi personalu k detem /na 18 deti - cela skolka byli vetsinu casu 2-3 pedagogove/.
Take pro nas rodice bylo podstatne, ze jsme pro skolu byli partnery pri vychove, veskere potreby syna s nami byly probirany.


3. Co vaše školka nabízí? (Nemusíte školku jmenovat, stačí, když napíšete, jaké aktivity má v programu).
2 ze skolek byli "standartni", v podstate v popisu cinnosti podobne jako rada statnich skolek. Posledni skolka byla typu Montessori. Velkym rozdilem byl ale pocet deti a "rodinna" atmosfera, ktera v nasich skolkach fungovala /vubec netvrdim, ze by ve statnich skolkach bylo vse spatne, naopak, rada jich je jiste dobrych, ale vysoke pocty deti ve tridach jsou realitou./

4. V čem je vaše školka výjimečná, co se vám na ní líbí?
To co nam i synovi velmi vyhovovalo, byla uvolnena atmosfera, ktera zde panovala, a ve ktere byly deti schopne pracovat tvurcim zpusobem. Ve vsech bylo ponechano dostatek prostoru pro fantazii a vyjadreni vlastniho nazoru. Mozna maly priklad: Besidky ve statnich skolkach, ktere jsem zazila /jako mala ci velka/ pripominaly vystoupeni v cirkusu - tak ted ukazte, co jste se naucily: deti z pameti recituji basnicky, pisnicky, zahraji pohadku, vse je perfektni, ale detska prirozenost v nich schazi. Besidky, kterych jsme se zucastnili s nasim synem byly plne improvizace, deti do nich vstupovaly se svymi napady, at uz pri hrani divadla nebo zpivani.A hlavne si je vsichni hrozne uzivaly. Myslim, ze vetsina deti je schopna se bez problemu naucit odrikat basnicku, zapamatovat si barvy, naucit se vystrihavat. Dulezite vsak je, proc se danou vec v danem veku uci. Nekdy totiz je na skodu vedet, ze "strom je zeleny a zelene se take maluje", protoze pak uz dite neni schopne nikdy vytvorit a ani si predstavit nejaky jiny /treba mnohem krasnejsi/.
5. Kolik (přibližně) platíte za měsíc?
7 - 10tis.
6. Cokoli, co vás k tématu napadne.
V soucasne chvili chodi syn do I. tridy, take do soukrome skoly, a rozhodne nemame pocit, ze by byl oproti svym vrstevnikum i ze statnich skol nejak opozdeny ci nesocializovany. Cte, bezvadne pocita, a tak nejak mimochodem jsme zjistili, ze kupodivu i ty barvy vsechny zna
Spis naopak. Ma zaplat panbu stale velkou fantazii, kterou pouziva k vyrobe mnoha predmetu nebo malovani a skolni dovednosti k tomu ziskava tak nejak "bokem", zda se.
Velkym plusem zarizeni, ktere jsme meli moznost poznat byl take duraz, ktery kladly a kladou na socialni vztahy ve skupine. Tak jako mel v predeslych skolkach citlivy vztah k mensim detem /byvaly zde vsichni spolecne/, nema dnes zadny problem kamaradit se s pataky a naopak oni berou jeho jako pravoplatneho kamarada.
Takze diky za moznost vyuzivat soukromych skolek a skol. Nam tim spadl velky kamen ze srdce.
Jana G