čas mateřství....

Moc krásně napsané. V některých pasážích vidím naše každodenní "starosti". Moje dvě děti v naší "manželské" posteli, manžel spící v obýváku na gauči... Jen k tomu "času mateřství". Je to rok a půl, co se mi narodila dcerka a ještě v porodnici, po superrychlém porodu (díky za něj mojí Mišulce), jsem si uvědomila, že mi je hrozitánsky líto, jestliže to bylo naposledy, co jsem kdy měla v bříšku ten zázračný poklad... Doufám, že to naposledy nebylo, klidně do toho půjdu potřetí, ale i potřetí mi to nakonec bude líto, že se to asi už nikdy nebude opakovat. Mateřství je opravdu úžasný dar, díky za něj přírodo...