Krásný den všem,
jako mnoho z Vás,jsem i já byla postavena před "hotovou" věc - "mám dítě",znělo od protějšku při seznámení.."žádný problém v tom nevidím",byla má,tehdy celkem naivní,odpověď.
Sama žádné dítě nemám,ale věk už vhodný ano

.Po prvotním oťukávání s dnes už mým partnerem,jsem byla seznámena i s jeho potomkem,kluk,věk 5let,výraz-co si zač

.Pokud čekáte,že jsem bojovala s jeho synem,mýlíte se...já se dala do boje s partnerem

.
Nevědomky totiž synka při jakékoli návštěvě proti mě štval,aby mě snad neměl raději než jeho..takže to vypadalo tak,že já řekla ano můžeš,partner zavelel ne, to nesmíš...dopadlo to tak,že toho malý začal zneužívat a mě týrat,vrcholem bylo,když si jednoho večera vymyslel,že jsem ho zbila..partner na mě udeřil,já vytřeštila oči,přepla čudlík v hlavě na obranu a vychrlila jsem na něj,co mě do té doby jen tiše zžíralo..to,že jej proti mě záměrně štve,že místo,aby mi to ulehčil,dělá vše pro to,aby to mezi námi třemi neklapalo..byla z toho celkem zvučná hádka na jejímž konci jsem se dozvědla,že je to blbost a nevím co melu

.Nicméně,ale asi došlo k přehodnocení situace a já jednoho dne zůstala jako opařená,když jsem malého na něco upozornila a on čekajíce zastání v táťkovi,se místo toho dočkal věty "neslyšels tetu co říkala?"..klučina se zarazil,ale už si mi nedovolil oponovat a od té doby ví,že jsme s jeho tátou zajedno a co řeknu já,je stejně platné jako by to slyšel od něj.
Ovšem nemám tendence synka vychovávat..to opravdu nechávám na partnerovi,když je o víkendu u nás,stáhnu se jakoby do ústraní a nechám jim čas jen pro sebe,protože je pro ně pro oba vzácný..samozřejmě,že výlety podnikáme společně,ale nesnažím se,aby mi partner věnoval takovou pozornost jako ve dnech,když jsme jen sami dva.
Co se týče jeho bývalé manželky,neznám ji a ani nemám potřebu se s ní seznámit...pokud ona nebo můj partner cítí,že by se mělo něco vyřešit,řeší to spolu,je to jejich dítě,kterému já dělám kamarádku a případnou vrbu v jeho dětských problémech.
Otázkou je co bude,až budu mít "své" dítě...Julie