Co mám dělat aneb jak z toho ven?????

S manželem žijeme u mě v bytě, máme spolu miminko. 2x do měsíce k nám chodí jeho 12 ti letý syn. Vždy takový víkend tak nějak ustojím, na syna dohlíží víceméně jeho otec. Potíž je v tom, že syn je problémový, ve škole i u matky doma,klidně jí i sprostě nadává, také prarodičům, kteří se k němu chovají moc hezky a snesli by mu modré z nebe a on jim oplácí agresí. Matku znám, snaží se ho vést dobře, ale syn jí neposlouchá a podle toho, jak se vyjadřuje, ji ani nemá rád. Jeho otec - manžel- jakoby toto přehlížel, když bývalka zavolá a postěžuje si, otec jen jemně synovi domlouvá..... a nikdy to k ničemu nevede. Nedá na něj dopustit, všechny jeho výtržnosti a zla omlouvá, klidně mu říká, že u mě v bytě je doma - což já si nemyslím.Synovu náklonost si získává stylem - co jeho matka zakáže, já povolím a jeho největší argument je, pokud něco řeknu, že má syna jednou za 14 dní a přece mu nebude něco zakazovat, musí se u nás přece cítit co nejlíp. Syn je zvláštně vychovávaný, je rozmazlený, nic nerespektuje, jí jen 3 jídla, která mu samozřejmě muśíme vařit, je zvyklý na chipsy a samé nezdravé pochutiny, do noci se chce dívat na televizi, což u nás samozřejmě otec povolí, jinak pokud jsme doma, syn se chce dívat na DVD - samé akční filmy apod. Nikdy jsem mu nic neřekla, jen asi 2X jsem naznačila, co se mi nelíbí a jeho otec byl hned dotčený, takže jsem pochopila, že si nesmím dovolit synovi cokoliv říct. Nyní se naskytla možnost pořídit si větší byt, jenomže manžel řekl, že když se to podaří, okamžitě chce syna z 1. manželství k sobě.Když jsem mu řekla, že jeho bývalá žena zůstane sama a že jí nemůže takhle syna sebrat, odpověděl: No a co, mě to nezajímá, at si někoho najde. Nevím jak si to muž představuje. Z práce se vrací kolem 19h a já si neumím představit, že bych sdílela domácnost s někým tak nezvladatelným, jako je jeho syn. Nevím, co od něj můžeme čekat, ale pokud nadává svojí mámě, což teprve mně???!!!!Nemám z něj dobrý pocit, myslím, že by on tvořil 95 proc. problémů v našem vztahu, neustále bychom se hádali. Navíc svými špatnými návyky by byl špatným příkladem pro naše miminko až by povyrostlo.Manžel ale zjevně takhle o tom nepřemýšlí. Nevím jak mám manželovi říct, že to společné soužití by asi nebylo to pravé ořechové......