Re: Jako chlap...

Magggi, myslím si, že záleží na věku dítěte. Když jsou děti malé, tak má klasický model něco do sebe. Ona má emancipace nejen svazující, ale i osvobozující aspekty. Pro malé dítě je skvělé, když je s ním maminka nějakou dobu doma - ale jen pokud je MALÉ. Jsem skálopevně přesvědčená o tom, že od určitého věku dítěti matčina permanentní přítomnost doma ŠKODÍ.
Jsem momentálně přes 3 roky na MD (s občasným a nárazovým přivýdělkem) a tuto žitovní etapu považuji za nejkrásnější období svého života. Jsem doma proto, že mám pocit, že to takhle všichni potřebujeme a maximálně nám to vyhovuje. Zatím. Ale abych se totálně odepsala po profesionální stránce a udělala si z rodiny modlu a jedinou životní náplň - to ani náhodou. Mám ve svém okolí pár žen, které to neodhadly a přeletěly do tohoto nebo velmi podobného extrému. Následky raději rozebírat nebudu.
Myslím si, že když děti vyrostou, tak není problém, aby se rozdíl mezi mužskou a ženskou rolí redukoval na minimum - prostě aby oba rodiče chodili na plný úvazek do práce a o domácnost a děti se starali víceméně rovným dílem. Záleží ale na konkrétní situaci, je logické, že ten z rodičů, který tráví v práci 12 hodin denně, toho bude dělat doma méně než ten, kdo je v práci 8 hodin denně.