Odstrašující Vánoce v dětství

Já mám Vánoce z dětství jako dokonalý odstrašující příklad . Měsíc dopředu matka rozdělí detailní úklidové úkoly (včetně pucování klik, leštění skleniček v bezpočtu vitrín a podobných "nutností") a povinně se pomáhá s cukrovím, kterého musí být přehršel, a až do vánoc (ne-li po celý rok) vydrží nestíhat a stresovat zbytek rodiny nonstop od rána do večera. Od jistého věku nám přestali rodiče kupovat trapná růžová pyžama a začali dávat peníze, ať si koupíme, co se nám líbí. Nezapomenu na scénu pod stromečkem, že v tom (byla zrovna moderní taková ta uplá body) vypadám jak ku.va. Ještě horší to bylo, když od nás táta odešel, ale ještě pár štědrých večerů trávil s námi, abychom jako byli pohromadě. To byla fakt křeč. Když jsem studovala v Praze a jezdila na svátky k už rozvedeným rodičům, trávila jsem štědrý večer střídavě u jednoho nebo druhého, a těšila se, až bude po všem. A až jednou budu mít vlastní rodinu a budu moct trávit svátky v klidu a po svém.

Takže u nás doma vypadají Vánoce tak, že se uklidí tak nějak normálně (vitríny s blbostma ani nemáme), upeče se linecké a rohlíčky a vánočka, k obědu je černý kuba a k večeři bramborový salát se slaninou a řízky a nealko víno. Na menší stromek pověsíme slaměné ozdoby a pověsíme ho ke stropu. Dárky jsou skromné (letos tuplem, ježto od ledna dotuju svou PPM státní dluhy). Nelítáme po přetopených a přeplněných obchodech, občas nakupujem po internetu. Před dvěma lety jsem od přítele dostala "jen" dárkové poukázky, bylo tam napsáno "ahoj, jsem tvůj vánoční dárek, ale bohužel trávím štědrý večer na poště, protože dotyčný mě pozdě objednal..." . A vůbec to nevadilo. Teď to budou druhé Vánoce s dítětem, zatím to nijak moc neprožívá, nejvíc se mu asi bude líbit, že bude mít tatínek volno, jelikož s mamkou v 8. měsíci, která se zadýchá, než dopajdá ke dřezu s nádobím, je asi docela nuda :). Chováme se k sobě hezky celý rok, o Vánocích tomu samozřejmě není jinak.