Ježíšek pro toho, kdo chce...

Já myslím, že opravdu neexistuje univerzální návod na chování ohledně Ježíška - jestli na něj doma "hrát" či nikoliv. Každé rodině to vyhovuje jinak a důležité je, aby si všichni Vánoce užili v klidu a pohodě a měli je spojené s radostí a láskou - a pak už je jedno, kdo donesl dárky U nás na Ježíška věříme - mně se líbí a zdá se mi, že pro děti je díky němu atmosféra Vánoc kouzelnější, pohádkovější. Já sama jsem věřila na Ježíška až do 9 (!) let, kdy poprvé ve třetí třídě přišla na pořad dne mezi dětmi ve škole debata na téma, jestli Ježíšek je nebo ne - zajímavé bylo, že to tenkrát bylo tak půl na půl - hodně nás ještě na Ježíška věřilo. Zeptala jsem se doma a mamka mi to vysvětlila myslím moc hezky v tom smyslu, že ježíšek je tak kouzelný, že vlastně nikdo nevíme, jestli je doopravdy je nebo ne, ona že si myslí, že ano, ačkoliv dárky opravdu kupují s taťkou a neobjeví se u nás "od ježíška", ale že Ježíš nás obdarovává vlastně neustále a o Vánocích si to víc připomínáme a dáváme si dárky ve jménu ježíška - takže nám je vlastně nosí on. Počítám, že tak nějak podobně to jednou budu vysvětlovat svým dětem, až k tomu dojde. Mě to tenkrát na chvíli zamrzelo, ale vysvětlila jsem si to tak, že nám ježíšek vlastně napoví, co komu dát - a začalo mě bavit vymýšlení dárků Neprošla jsem kvůli tomu žádným traumatem, ani mi to nezakzilo Vánoce, ani jsem naše neobviňovala ze lži - takže to nemám spojeno s ničím nepříjemným, jenom s krásnými dětskými zážitky, dokud jsem na Ježíška doopravdy nosila. Asi i proto máme dnes v naší rodině pro děti taky hru na ježíška a snažíme se, aby se to tříletá dcerka ještě nedozvěděla.