Vdova

Já jsem vždycky chtěla být vdova. To mi přijde jako stav v občance ideální. Nechci téma nijak zlehčovat, fakt. Ale vdova má kolem sebe takový opar, mladou každý lituje, má vdovský důchod, děti zase sirotčí, takže na tom není tak špatně, jako maminy, co nemají žádné nebo malé alimenty. Samozřejmě, že prožije trauma ze ztráty milovaného muže, ale má hezké vzpomínky a čistou hlavu. To se o mnohých rozvedených a opuštěných svobodných říct nedá.
Nakonec jsem rozvedená, s ex mám přijatelný vztah, on nás neopustil, takže žádná hořkost se nekoná a přeju mu jen dobré v jeho rodině. A že neprožíval s dcerou její nemoce, školní docházku a pod. tak to mě vůbec netrápí, to si zvládám sama v pohodě.
Teď se chystám na výchovu dalšího potomka, zatím nevím, jestli s otcem nebo bez. K.