) Taky jsem byla na AMC. Byli jsme i na genetice, ze které si hlavně pamatuju, jak nás dr. přesvědčovala, že děti s Down.syndromem mají nekvalitní život plný zdravotních problémů... Před samotným odběrem mi dělali genetický ultrazvuk, malá se k nám natočila obličejíčkem a koukala na nás prázdnými očními důlky, bylo to až strašidelné, ale to asi na mě působilo i to prostředí a strach. Pan primář ji měřil zepředu, zezadu, ze všech stran a jevila se jako úplně zdravé miminko. Prý u mírnějších forem DS (tzv. mozaika) to nemusí být na ultrazvuku vidět. Což mě značně znejistělo. Nechat do sebe píchnout, nenechat? Primář ponechal rozhodnutí o odběru na mě, což mě zmátlo ještě víc - je to taková bezmoc, v hlavě milion informací z internetu vytvoří pestrobarevný guláš a já v tu chvíli nevěděla ani jak se jmenuju. Tak jsem se přimáře lišácky zeptala, co by jako dělal on na našem místě a on mi řekl, že by do odběru šel, že je to jediná jistota. To rozhodlo....S odstupem času si uvědomuju, že jsem do toho šla jako ta ovce, že jsem v podstatě více riskovala potrat než to, že malá bude postižená - riziko postižení 1:150, riziko potratu z AMC 1:100.
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.