Naopak jako miminka jsem je k nám do postele dávala až ráno (ovšem starší usínal u prsu a do jeho postýlky jsem ho dávala spícího; malý ale u mlíčka neusínal a vyžadoval nošení a pohupování, posléze šimrání a hlazení), protože jsem se zalehnutí trochu bála - u staršího jsem byla nezkušená matka a s mladším bych se bývala už nebála, kdyby s námi nespal starší, který se v noci kutálí. Ale fakt je, že malý má radši soukromí, nemá rád, když se na něj někdo mačká, zatímco starší je tuleň. Myslím, že mrňous si asi na vlastní postel bude zvykat líp. Spát s námi začali cca od 10 měsíců, kdy už mi nepřipadali tak křehcí a uměli se už slušně sami po posteli pohybovat. Teď se obvykle kutálejí synchronizovaně. Usínají se mnou nebo s manželem, načež postel na té jediné straně, kde hrozí spadnutí, zabezpečíme valem z dek a polštářů, kterou tam necháme, než si jdeme lehnout my. Přistavujeme, skoro se netěším, až budou spát sami v pokojíčku. Co budeme sami v té velké posteli s manželem dělat
(i když nějaká zábava, obzvlášť ta, kterou už 5 let provozujeme všude jinde než v posteli
, se asi najde
.
.
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.