Nechala jsem je lítat, jak chtějí. Zvláště dcera byla v tomhle ohledu se mnou v souladu. Pořád za zadkem.
Nikdy jí nenapadlo někam utíkat. Ani ve městě. Syn už byl trochu jiný a ve městě byl problém ho přimět k tomu, aby šel tím směrem, kterým je potřeba. Ten byl skutečně "utíkací". Ale já s nimi do města chodila vyjímečně. Proč taky, když máme zahradu a pár metrů od ní les.
Já jsem naopak vítala, když se začali pohybovat, neboť když jsem je nechala v obýváku a šla vařit do kuchyně, tak si za mnou "došly" a nebrečely mi tam (to dělal hlavně syn).
A bylo tomu opačně. 

Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.