Re: Je fajn, když se člověk rozhodne a je pak spokojený

to je přesně ono... každý vidí, že je na mateřské, že si hezky bude pěstovat rajčata a dítko dá spát v kočárku na zahradu. Idylka.... do momentu, než bude třeba začít hledat školku, školu. Než dítě začne dojíždět do města do školy, kroužků.
Než se zjistí, že si dítko třeba nemá s kým hrát, nebo že si musí hrát s tím, kdo bydlí v okolí, ačkoliv to nejsou zrovna vhodní kamarádi....
Než se zjistí, že z dítka je slečna/mladý muž, kteří by chtěli sem tam do kina (ale jak se dostat zpátky, když autobus jede v úterý a v únoru). Že je problém chodit do tanečních ze stejných důvodů. Že všichni jsou už ze střední školy dávno doma, ale dítko sedí hodinu a půl na nástupišti a čeká na autobus, který jede občas.
Že se teenager nemá kde chodit bavit, v dosažitelné vzdálenosti je pouze hospoda, kam chodí i rodiče.....

Není můj výmysl - toto je realita mého švagra. Díky tomu se jeho roztomilá a do té doby poslušná dceruška sblížila s místními sígry.
Ono to rodiče docela brzy přestane bavit, vozit děti jednou,dvakrát týdně do města za zábavou....