Půl hodiny nechat vřískat a pak povolit?

Tak takto ne, to by tak nemělo fungovat, když jste nechali vřískat, tak nechat dovřískat. :))) A udělat si to pak po svém. Čtu tady hodně názorů = hodně odlišné způsoby výchovy, je to tak dobře, každé dítě je pak tím pádem individuální. :) Některé dosahuje svých životních cílů snáze, některé hůře, protože ví, že řvalo půl hodiny a nic nedostalo, takže do budoucna .. hm hm .. čím déle budu vytrvalý v tom, co chci získat, tak to jednoduše nezískám, tak na to kašlu, na co pak budu dodělávat maturitu, na co bych se tam měl hlásit do té firmy, tam mě stejně nevezmou. :) Tí ale netvrdím, nechte děti vyřvat a dejte jim to, po čem touží, je třeba je naučit používat hlavu už od malička. Mám dva miláčky .. a u starší jsem neměla absolutní rozum, ale nemrzí mě to, mám krásné srovnání - řídila jsem se babičkovskými radami, jo, dříve to fungovalo, to by se zde mohli mnozí ohradit, ale dříve není dnes a dnes nebude zítra.

A palačinky i druhý den?
Já osobně beru děti jako členy rodiny a člen rodiny, který umí mluvit, musí se umět i vyjádřít a své vyjádření i patřičně obhájit. S dětmi se radím, co budu dělat k jídlu, hádejte, co vylezlo po prvé z dětí? Palačinkýýýýýýýýýýýýý, krupicová kaššeeeeeeeeeeee, nudle s mááákééééééémmmm .. haha, tak šla doba .. dnes starší dcera otevře ledničku, řekne, co tam máme .. konkrétně dneska - květák - mami máme brambory? A mladší? - Nebyla by špatná květáková polévka, nebo Ti pomůžu s obalováním ...

Krásné .. takhle by to mělo fungovat v každé rodině, já ani nemusím vymýšlet, co budu vařit. A když se zeptám dcer, co mám vařit dneska, většinou mi z dětského pokojíčku přistane otázka, co máme za suroviny, obě sednou k tabletu a brouzdají po receptech. :))

Je to o PŘÍSTUPU! Je to o tom, že se nepovyšujeme, ano, děti směřujeme, aby šly správným směrem a to ve všech částech života, neřeknu, že to dělají špatně, ale řeknu, co je tam může potkat. Jako jedna kolegyně, na kterou si pamatuji .. léta letoucí - přístup k dětem? Nedělej to, nešahej na to, tohle sníš, nemluv .. bla bla bla .. jedna dcera ji utekla v 16-ti z domu a ta druhá sice až v 18-ti, ale VZTAHY z toho nejsou žádné :(. Se svými dětmi chci mít vztah i v budoucnu.

Mimochodem, pěkná reklama v článku :))) a proč ne .. nicméně, nechci být hnusná, ale chtělo by to honosnější článek s více detaily a postupy a s více možnostmi řešení.

PS: obvykle sem moc nepíšu, spíše vůbec, tak ne že mě děvčata ukamenujete .. mějte pohodový život a naslouchejte dětem a važte každé slovo.