metoda vlídné přísnosti

Kreditko, my si trošku nerozumíme. Já netvrdím, že máme nechat dítěti naprosto svobodnou volbu, ať si dělá co chce. To jsem tady snad nikde neřekla. Já jen říkám jednu věc, že dítě je v těžké pozici, protože za něj, co má dělat, co má mít rádo, jak se má chovat, rozhodují rodiče a učitelé. Proto jsem jen chtěla přimět rodiče k tomu, aby měli tuto skutečnost na paměti a vždy, když dítěti něco nařizují a rozhodují o něm, k tomu přihlíželi. Zkusili se na věc podívat i z jeho strany, jeho očima.

A k té motivaci... jsem učitelka, učím již několik desetiletí a upřímně mohu říci, že jsem nepoznala dítě, které by se nedalo motivovat a pro něco nadchnout. Zato znám spoustu učitelů, učitelek a rodičů, kteří se o to, aby dítě motivovali, zapálili či dokonce nadchli, ani nesnaží. Přikázat je lehčí a pohodlnější. Ale zabíjí tím v dítěti jeho individualitu a snahu vyniknout.

Plně s tebou souhlasím, že my rodiče za dítě zodpovídáme a neseme plnou zodpovědnost. Ale je otázkou, jak to kdo dělá... Také proto jsem zde uváděla kurz na http://www.uspesnedeti.cz , protože tam to autor velice dobře vysvětluje... a taky učí, jak dobře motivovat děti. Používá k tomu svou vlastní metodu vlídné přísnosti a určité stimulátory. A navíc ukazuje, jak je mají rodiče používat v praxi. Snad jsem to už nyní vysvětlila správně :)