Re: Cože?

Já také byla vychovávaná hodně přísně a hlavni slovo měli vždy a za všech okolností jen mí rodiče a to i v případě, že neměli pravdu:-( v podstatě jsem pro přísnou výchovu, nemám ráda vynucování a prosazování si svého, ale ne jen u dětí, ale i u dospělých, jsem pro lehké tělesné tresty(plácnuti po ruce, zadku a pod) pokud není vyhnutí, někdy prostě pravidlo o facce v pravou chvíli opravdu platí nejlépe, ale také si ráda po zkušeností ze svého dětství vyslechnu názor dítěte, nechci, aby se mě bálo a v pozdějším věku mělo tajnosti a nesvěřovalo se mi, ale chci mít přirozenou autoritu, teď mám 16m dcerku a 17 ti létou a není nic hezčího, když vidím, že za mnou ta starší přijde,nebojí se vyjádřit emoce, mluvit o problémech, i když ví, že ji za to třeba pokárám. Myslím, že my jako rodiče, bychom měli při výchově hledat zlatou střední cestu, pokud je něco vyřčeno, mělo by to tak být, měla by se respektovat pravidla a neporušovat je, jak rodič, tak dítě a hlavně být dobrým příkladem, i když je výchova dětí opravdu složitá, tak ji beru jako výzvu a jako svou velkou životní zkoušku na jedné z nejvyšších škol