nedovedu si to představit

Je mi přes 50 a nedovedu si představit, že bych žila celou tu dobu sama. Už dva roky jsem bohužel vdova, děti mají své rodiny, takže jsem vlastně už taky "single". Ano, na jednu stranu je to fajn, dělat si jen to, co chci, nemuset se na nikoho ohlížet. Ale nejlepší na tom je, že mám přesto velkou rodinu, tři děti s rodinami a pět vnoučat. Takže ten můj život teď beru jako odměnu za to, že jsem musela v životě hodně slevovat ze svých nároků, navzájem jsme se s manželem učili přizpůsobovat se jeden druhému, své zájmy sladit se zájmy celé rodiny. Stáří se nebojím, mám ve svých dětech oporu a nikdy nebudu úplně sama. Myslím, že jsme dětem předali dobrý příklad fungující rodiny, i přes občasné karmboly, kterým se asi žádné manželství nevyhne. Dnes už to totiž vidím všechno trochu jinak než před 20-30 lety. Člověk potřebuje v životě jistotu a lásku, ale musí se i sám pro někoho obětovat.