Není to tak

Není mi jedno, jak to tady bude vypadat za sto let, i když tu nebudu. Budou tu žít moje děti a mně docela záleží na tom jak se jim bude žít.

To že to tady bude pestřejší než dnes, je pravděpodobné. Můžu mít naději, že v té době nebudou žít v bídě a že budou žít v míru s ostatními.

Nicméně, moc nadějně to nevypadá. Pevně doufám, že budoucí generace ne-čechů, žijící na budoucím území ČR nepřidělí bělochům nálepku přizpůsobiví (rozumějte, idioti) a nebudu jimi pohrdat pro hloupost, rasismus, zaprděnou provinčnost, chamtivost jejich předků,
nezájem o cokoliv mimo ně samé a zejména snadnou ovladatelnst každým, kdo jim dokázal zahrát pěkou písničku na jejich frustrace.

Možná o nás budou mluvit stylem, tedy, ne že by byli všichni takoví, ale to víte - možná existovali i dobří, aktivní, neřizpůsobiví češi - ale byla to jen vyjímka potrzující pravidlo.

Bože, netrestej prosím naše děti za blbost naší generace.