Simčo...

já to tušila, že to číst nemám...díky tvému zamyšlení jsem se také dala do vzpomínání...díky, moc krásný článek a co se týká "slavení" dušiček, plně souhlasím. Konkrétně na svou babičku třeba myslím pokaždé, kdy jsem v kuchyni a to je několikrát denně. Moc ráda totiž pekla a tak se s ní častokrát v duchu radím a jakoby jí slyším... I s tím miminkem... před 3 dny jsem měla termín porodu našeho třetího...rozloučilo se s námi brzy, moc brzy...ale v bříšku se klube číslo 4 a snad má sílu i za to miminko minulé a narodí se jak má...

Jdu smutek "rozluxovat", možná je to zatím mou "nemoudrostí", ale při vzpomínání na své bližní, co už tu nejsou ... je mi pořád víc smutno...