Re: Simčo...

"Oslavila" jsi je Simčo tímhle krasným článkem! Nebo jsi vzdala čest všem svým blízkým, kteří tu už nejsou. A neudělala jsi to ani v leté, ani na vánoce, ale teď. Protože , a ty jako znalkyně a ctitelka tradic to víš nejlíp, o tom ty tradice a svátky jsou. A ctíme je aniž o tom víme. Když si nevymyslíme ty momenty, kdy se zastavit a udělat si něco hezké, tak se nezastavíme. Svátky jsou rytmus roku a rytmus života. A jejich čas není náhodný.
Neměla jsem dušičky také ráda to té doby, dokud jsem je "musela" slavit v Čechách a mám mnohou podobnou vzpomínku jako ty. Zdálo se mi jako dítěti, že moje maminka víc miluje mrtvé než živé...Ale od té doby, kdy nemám kam jít rozvítit svíčku, chodím na "cizí" hřbitovy, abych si připoměla tu atmosféru. Tu maminčinu péči a lásku i o ty, kteří tu už nejsou. Nádherné je to na dušičky třeba ve Vídni. O mexických dušičkách jsou tu na Rodině psala, ty mám , od té doby , co je znám, nejraději. Jako každý jiný svátek, budou takové, jaké si je uděláš. (Ty už jsi to udělala). Holky tu měly moc pěkné vzpomínky a vysvětlení... Věra S.