Re: Tolerance k drogám.

Ahojky!
Dovolte mi abych se připojila k Vaší diskusi na téma drogy. Můj názor je ten, že děti se před drogou ochránit nedají, před jakoukoliv drogou a jakoukoliv závislostí. Pozor, zdůraznňuji, že závislostí myslím jakoukoli, a to třeba závislost na konkrétní osobu, sport, věc atd.(každá závislost je úchylka). Jsou prostě mezi námi jedinci, kteří svůj život nezvládají bez jakési "berličky" a tu není problém si opatřit. Pak to vše může vyústit v závislost(opět zde připomínám, že může jít o závislost jakoukoliv). Dál si myslím, že děláme spoustu chyb, když se svými dětmi o takových věcech otevřeně nemluvíme.Často z celého tématu děláme zbytečne tabu. Já jsem se vždycky setkala s názory rodičů, že takový děti jsou rozmazlený frackové, nevychovanci apod., a že jejich dětem se to stát nemůže. Jenže opak je pravdou. Je jedno jestli rodina dítěte, které se upne na drogy, je rodina se zájmem nebo bez zájmu o dítě. Takže se to může stát opravdu každému.I ty největší mazánkové, a šprtkové můžou o drogu zavadit.Ptáte se proč? Jen tak, prostě to byla náhoda nebo osud.Nemyslím si, že hlavní příčinou bývá rodina. Pak jen záleží na tom co jim droga dá, a jestli se jim to zalíbí.A tady se skupina těch co drogu poznali, začíná rozdělovat na dvě: 1. co drogu vzali a zvládli to - prostě to pro ně nebyla priorita, a skupina č. 2 je ta co obyčejně droga shltne.Myslím, že maximálně můžem ovlivnit, do které skupiny se případně naše dítě zařadí.
Možná to bude znít hrozně hloupě, ale já bych dala drogu vyzkoušet preventivně každému kdo o ni stojí. A to jen proto, aby si každý uvědomil co mu droga opravdu ve skutečnosti může dát než úplně jiné životní radosti. Spousta z nás tady o drogách mluví, ale většina se ve skutečnosti s drogou nikdy nesetkala a nesetká osobně.Strach z neznáma nás tak trochu všechny svazuje. Ale ne každý kdo se napije skleničky vína je alkoholik, a ne každý kdo zkusí drogu je feťák.