Re: Sharonce

Sharon... ono to není tak jednoduché.
Abys to nesmetla ze stolu s tím že v Praze je draze :-) tak hned pro začátek řeknu že bydlíme ve městě blízko tomu kde bydlíš ty. Stejný region, podobné náklady na život (nájmy, ceny v krámě atd.).
Jsem na mateřské (jedna skoro dvouletá holčicka + bříško), manžel pracuje. Náš měsíční příjem je (zjednodušeně, nemusí každý vědět kolik je to přesně) dvojnásobný oproti vašemu. Bydlíme ve státním bytě, platíme leasing, nějaké stavebka (chceme vlastní bydlení), pojistky a samozřejmě běžné měsíční výdaje. Máme se slušně, nestěžuju si. To co potřebujeme si koupit můžeme, a občas zbývá i na nějaký ten nadstandart. Ale být sami a mít k tomu mimčo.... to se fakt nedá srovnat. když chodíš v jedněch kozačkách 5 let a nevyjde ti na nové tak si řekneš (pokud nejsou v totálně havarijním stavu) no co, ještě to v nich vydržím. Ale dítěti ty boty prostě koupit musíš, když do těch loňských už nožka nevleze.
Např. teď na podzim jsem koupila malé dvoje boty za 1200,- (podzimní kožené a zimní do sněhu) a to ještě minimálně jedny zimní bude potřebovat. Pokud nechceš šetřit na jejich kvalitě (a tím buďto dítěti huntovat nohu, anebo riskovat že se hned rozpadnou nebo budou promokat) tak se holt dostaneš na částku která ti udělá do rozpočtu pořádnou díru.
Věř mi (mám kamarádku která to teď zrovna řeší) že když budeš muset řešit né jestli vzít dítě do Alp nebo do Krkonoš, ale jestli mu koupit ty pomeranče 4 nebo jenom 2, když víš, že vitamíny potřebuje, nebude ti příjemně.
Bude ti líto že mu nemůžeš dát co by si zasloužilo (nebo co bys třeba sama chtěla).
BTW neber to jako urážku, ale myslím že i v místních podmínkách by mohl přítel (potažmo manžel) najít i líp placenou práci. Ale samozřejmě záleží na tom jaká je jeho profese.