Ještě jednou Neratovice

Sice se tu už o Neratovicích napsalo hodně, ale pořád přemýšlím, jestli jsem v těch samých Neratovicích rodila taky, a hned dvakrát... Mám dva kluky, pět a půl a tři roky. Při prvním jsem měla pár týdnů těhotenskou cukrovku, u Apolináře mě pořádně vyděsili tím, že budu mít hrozně veliké dítě, které nebudu sama schopna sama vůbec porodit, že musím porodit přesně v termínu a jenom u nich. Nicméně moje doktorka měla jiný názor a ani v Neratovicích nebyli proti. Týden před termínem mě dokonce přijali na jakési pozorování, monitor dělali několkrát za den a několikrát se chodili dívat, jestli něco nechci. Nakonec mi porod vyvolávali v termínu, ale proto, že mi odtekla voda. Je pravda, že synovi se vůbec nechtělo ven, měla jsem pocit, že ty bolesti nepřežiju, dokonce jsem i mezi stahy usínala, jak jsem byla vyčerpaná. Po deseti hodinách se rozhodli pro císaře. Syn měl 3680 g a 53 cm. Žádný obr se nekonal. Rodila jsem v narkóze, ale i tak manželovi dovolili u mě zůstat, dokud se neproberu (do půl jedné do rána!!! a na třílůžkovém pokoji). Pravda, pak jsem byla na nadstandardu, ale neřekla bych, že jsem měla nějaký extra přístup. Druhého syna jsem taky rodila tam, byl to docela fofr a takhle bych mohla rodit klidně znovu:-))) Rodila jsem normálně, bez jakýchkoli oxytocinů atd. a kluk měl 4250 g a 54 cm. (Pravda, při vzpomínce na šití mi dodnes běhá mráz po zádech - doktor asi pospíchal, ani nepočkal, až začne působit injekce, takže jsem necítila až ten poslední steh, do té doby mi pořád říkal, ať sebou necukám. Dneska se tomu směju, ale mít tenkrát sílu, tak jsem ho kopla mezi oči:-))) Podruhé jsem byla na třílůžkovém pokoji celou dobu, pobyli jsme si déle, syn měl silnou žloutenku, byl i na kapačkách, ale opět jsem byla spokojená.

Proto mě překvapuje, že se tak moc zhoršili...