Oblékání a jídlo

Náš syn je stejný typ,neustále zasněný a výprava ráno do školky je náročná.
Docela nám pomáhá ,,závodění" ,kdo bude dřív oblečený.Pochopitelně se oblékám tak,aby měl šanci vyhrát.Během závodu na sebe z místnosti do místnosti voláme :
Já,už mám ponožky!A já tričko! :-).
Ale když nezávodime,často se stane,že ho pošlu obléknout si kalhoty,které má připravené a když jdu vzápětí za ním,tak kouká z okna a svléká si punčocháče!
Větší horor je jídlo,neustálé koukání do blba,vytáčí tatínka do běla.
U večeře zabírá to,že mu připomínám a ukazuji na hodiny,kdy bude večerníček a když se do té doby nenají,nepůjde na něj koukat.Ale u snídaně a oběda je mu to úplně jedno.Kolikrát jsem byla vděčná,že do školky nemusíme dojíždět vlakem nebo autobusem,neboť by nám vše ujelo.
Už se u toho nerozčiluji,neboť jsem byla jako malá taky taková (asi je to dědičné :-)! ) A tak vím,že z toho vyroste.Ale asi až v pubertě! Tak všem přeji pevné nervy.