Dávám příklad všen ROMAntikům.

Pár postřehů z dnešního dne. Je pomalu podzim, my zemědělci máme pořád práce dost. Dnes jsem svému 77 letému otci pomáhal při setí ozimů. Seli jsme pšenici, otec celý život pracoval až do těchto dnů na polích, ve chlívech... Nikdy nekrmil holuby jako spousta nudících se důchodců. Vždy měl před sebou hodně práce, kolem dobytka, havěti, na poli, zahradě. Dnes již má mnohem méně sil ke své lásce, práci. Tu jsem si vzpomněl na naše utlačovaní ROMAntiky a Kofoly. Kteří nedokážou v drtivé většině pracovat. Nic pro tuto společnost nepřináší, žádnou hodnotu za celý promarněný život nevytvoří. Jenom zmar a pocit lítosti v nás může vyvolat vzpomínka na tyto parazity. Nikdy jsem neviděl traktoristu - ROMAntika, nikdy jsem nezahlédl Kofolu v kravíně... Maximálně je vidíme, když jdou něco ukrást, zničit druhému kus práce přetavené do konkrétního statku. Jsem někdy pruďas, při ataku na svůj majetek, jsem ROMAntikům schopen dost drsně fyzicky ublížit. Nevím, zda bych si toto někdy vyčítal...