Re: V Praze jsem nadšená

Já mám v Praze úplně opačné zkušenosti. Od začátku co jezdím, se nabízejí sami muži i ženy, dokonce se jednou dva předháněli nebo vybíhali ven, ačkoli cestovali dál. Někteří borci mi chtějí pomáhat i do nízkopodlažních vozů! Když zůstanu na konečné tramvaje sama ve voze, řidič mi ochotně přijde pomoc a ještě žertuje. Nestalo se mi ani jednou, že by mi někdo nepomohl. A já se také nijak neupejpám si říct. Nemám s tím žádný problém. Jediné, co mě štve je, že se najdou tací cestující, kteří zastoupí prostor pro kočáry a nehnou se. A takové ty úctyhodné staré ježibaby, které se usedí na sedačce u plošiny se slovy: " vy můžete stát klidně bokem ke kočáru a držet si ho, néé?"
A to podotýkám, že nejsem žádná blonďatá sexbomba, ale udržovaná matka před čtyřicítkou. :-)