? Teď si Anička sama prohlíží svou nejoblíbenější knížku, ukazuje si na obrázky a "komentuje" je - myší "miminko" v kočárku má "dudu", ježeček "papá", "zajíček spinká" a kouká na něj sova ("ptáček"
, krteček se zajíčkem "utíkají" přes potok, kde jsou "rybičky" a přitom na ně kouká "čáp". Když jsem ji to viděla dělat poprvé, začala jsem věřit tomu, že ač jsme začaly znakovat pozdě, stále to má smysl. Tohle jsou podle mě věci, které dítě samo nezačne dělat a myslím, že většina neznakujících rodičů tolik znaků přirozeně nepoužívá. Jasně že "prosím", "vem", "tam", "velký" a podobně děláme všichni, ale proč toho nedělat víc a nenaučit to své dítě? Opravdu to stojí za tu radost v jeho očích, když vám může sdělit večer cestou domů, že támhle svítí "měsíček", kolem něj zrovna "letí letadlo" a teď se nám do domě rozsvítilo "světlo".
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.