Spinkání v posteli

Já se musím přidat.Syn z náma spával asi od tří měsíců asi do roka, a nebyl krásnější pocit než ho cítit jak se vždy tulil. V roce jsme ho dali do pokojíčku, protože jsme se už nemohli vlézt, a úplně v pohodě bez problémů, první noc spal sám celou, od té doby pak vždy v noci zavolal a my si za ním přišli přelehnout na matraci, kterou má doteď pod postelí, kdyby náhodou spadl, nebo jen tak na hraní.
Ted máme holčičku, ta usne večer v postýlce a při prvním kojení putuje zase za náma. Co mám známé, tak i když se snažili děti učit spávat v postýlce, tak při jakékoliv nemoci nebo růstu zoubků zase měli a už se jich nezbavili. A jak říká kamarádka, holku si k nám snad do postele nepřivede takže malý za náma ani jednou nezkusil přijít, ale klidně bych ho i v deseti nevyhodila, protože třeba se v těch deseti už ani nepřijde pomazlit, tak si užíváme teď holčičku. Eva