Re: Proč zrovna já!

Já vím,co mě zvedlo ze židle a tobě to nevysvětlím,jsme každá někde jinde!
Na nikoho jsem se nevztekala a v závěru se i přesto omluvila všem,že jsem si napsala svůj názor.Jestli se někomu podařilo se vyrovnat se ztrátou (byť nenarozeného ) dítěte tím,že začal věřit v Boha,tak to asi potřeboval.Já osobně prostě nevěřím a nebudu,na to jsem moc velký realista a viděla jsem dost...pokud by byl Bůh...
To nemá cenu...Věř,pokud tě to naplňuje,nikomu to neberu a nikomu nevnucuju svou nevíru!Je to jen můj přístup,můj pohled na život...

Myslím,že autorku článku tahle diskuze o existenci,či neexistenci moc nenadchne...to je asi hlavní věc,která mě zvedla ze židle.Kdyby mi ve chvíli,kdy prožívám něco bolestnýho (a jsem ateista),někdo řekl,že mi Bůh pomůže,že mi třeba právě potracené dítě ukáže a nechá mě s ním rozloučit...to bych asi "vraždila"...
Znova se omlouvám za publikování svého názoru...už se nenechám k diskuzi o Bohovi vyprovokovat