ani dospělí neumí hněv skrýt

Nedávno jsme byli na návštěvě u kamarádky v Německu, pořádalo se zábavní odpoledne pro děti se soutěží. Děti mohly soutěžit ve zpívání a kreslení. Katka je profík pokud jde o malování a vůbec tvoření rukama, za to má hudební hluch. Zpívá naprosto hrozně (jinak se to říct nedá). Už dřív jsme jí vysvětlili, že zpívání prostě není její silná stránka, ale že jí jdou zase jiné věci, poukázali jsme na to, že i mamka s taťkou jsou v něčem úplně nešikovní. A vzala to dobře, prostě každý má talent na něco jiného. Takže se zapojila do soutěže v kreslení. Do soutěže ve zpívání se ale zapojila holčička, která měla hudební projev asi tak jako Kačka. Samozřejmě nevyhrála, ale její matka tam udělala šílenou scénu - nejdřív obvinila porotu z nadržování jiným dětem, pak jim sprostě nadávala a pak se k nim rozběhla a asi je chtěla mlátit (to už jí zadržel její manžel). Po tomhle výstupu nemůžu souhlasit s tím, že dospělí svůj hněv umí ovládat. Jinak i Kačka nenese nejlíp, pokud ve člověče prohraje. Takže po takové hře přijde na řadu mikado, kde je absolutně neporazitelná a zatím se nestalo, že by nevyhrála
Jinak kamarádčin syn tvrdí - já jsem neprohrál, já jsem jen nevyhrál