Jak se adaptují děti v novém prostředí náhradních rodin?

ozornost jsem zaměřila na adaptační problémy dětí bezprostředně po přijetí do náhradní rodiny. Zvolila jsem metodu terénního šetření v rodinách, které přijaly dítě do náhradní rodinné péče. Získané údaje jsem zpracovala technikou studia dokumentů a následné obsahové analýzy.

Respondenty výzkumu byly všechny děti, u nichž bylo provedeno šetření v rodině v rozpětí 2–3 měsíců od příchodu do rodiny, převážně ve dvou fázích. V prvé fázi bezprostředně po přijetí do rodiny a ve druhé fázi následná kontrola.

Šetření v rodinách bylo provedeno v druhé polovině roku 1999 a začátkem roku 2000. Jednalo se o 41 dětí doporučených regionálním pracovištěm MPSV ČR v Brně ve spolupráci s dalšími odborníky do náhradní rodinné péče v uvedeném období. Šetření prováděly sociální pracovnice pro náhradní rodinnou péči se zaměřením na adaptaci dětí v novém výchovném prostředí.

Základní vyhodnocení jsem sestavila do čtyř tabulek dle věkového rozložení. U náhradní rodinné péče jsem rozlišila formu adopce a pěstounské péče a dále jsem uvedla věk dítěte při umístění do náhradní rodiny. Ve sloupci „Poznámka“ jsou některé informace o dítěti, pokud se nejedná o první dítě v rodině, uvádím jeho pořadí. Adaptaci dítěte na nové prostředí jsem hodnotila třemi kategoriemi:

• velmi dobrá: žádné problémy, které by budoucí rodiče vnímali

• dobrá: drobný neklid, podrážděnost, nejistota, plačtivost, které v krátké době odezní

• špatná: výrazné problémy, kde je nutno uvažovat o odborném vedení

Soubor tvoří 41 dětí umístěných v náhradní rodině. 15 dětí je doporučeno do pěstounské péče a 26 dětí je právně volných pro osvojení. U každého dítěte vyvolává změna výchovného prostředí změnu v jeho chování. Na tomto malém vzorku jsem si chtěla ověřit, jak tyto změny vnímají náhradní rodiče a jaká je intenzita změněného chování dětí. Celý adaptační proces je ovlivněn především věkem dítěte a jeho psychickými vlastnostmi. Nezanedbatelné je i samotné chování, postoje a vnímavost budoucích rodičů k přijatému dítěti.

Děti do jednoho roku

Věková kategorie dětí do 1 roku je zastoupena 14 dětmi (34 %). Adaptace dítěte na nové prostředí je z tohoto počtu hodnocena u 12 dětí jako velmi dobrá, u jednoho dítěte dobrá a u jednoho dítěte špatná vzhledem ke zdravotnímu stavu. Postavení prvého dítěte v rodině zaujalo 11 dětí, další 3 děti jsou v postavení druhého dítěte. Všech 14 dětí je v tomto věku doporučeno do adopce. U dítěte se zdravotními problémy a špatnou adaptací se náhradní rodiče rozhodli pro osvojení i přes tento handicap.

Děti ve věku 1 až 3 roky

Zastoupení věkové kategorie děti od 1 – 3 let je v počtu 18 dětí (44 %). Adaptace dítěte na nové prostředí je hodnocena velmi dobře pouze u 3 dětí. Kategorie dobře je zastoupena u 11 dětí. O zdravotní problém se jednalo pouze u jednoho dítěte z celkového počtu 4 dětí se špatnou adaptací. U 10 dětí byla volena forma adopce a u 8 dětí pěstounská péče. 10 dětí získalo postavení prvého dítěte v rodině.

Děti ve věku 3 až 6 let

Děti, které byly svěřeny do náhradní rodiny ve věku od 3 – 6 let, jsou zastoupeny počtem 7 dětí (17 %). Velmi dobře se přizpůsobily v rodině 2 děti – sourozenci – a špatně 3 děti – z toho jedno dítě bylo týráno. Dobré je hodnocení u 2 dětí. Do adopce byly svěřeny 2 děti se špatnou adaptací v novém prostředí a 5 dětí do pěstounské péče. V postavení prvého dítěte v rodině jsou 3 děti.

Děti ve věku 6 až 15 let

Pouze 2 děti (5 %) tvoří kategorii dětí umístěných po 6 roce věku. Obě děti byly umístěny v rodině příbuzných – prarodičů – a adaptace na prostředí je velmi dobrá a dobrá.

V celkovém souboru 41 dětí byly zjištěny zdravotní problémy u 5 dětí (12 %), které se promítly do špatné adaptace pouze u 3 dětí. Velmi dobře je hodnoceno 18 dětí (44 %). Dobře je hodnoceno 15 dětí (36 %). Špatně je hodnoceno 8 dětí (20 %). Postavení prvého dítěte v rodině získalo 26 dětí (63 %), z toho 19 dětí v adopci a 7 dětí v pěstounské péči.

Vzhledem k věku se u dětí do 1 roku neobjevil ani jeden případ špatné adaptace dítěte na nové prostředí, týkající se náhlých změn. Pouze zdravotní problémy u dvou dětí ovlivnily adaptační proces v nové rodině s hodnocením dobré a špatné. V uvedené věkové kategorii s počtem 14 dětí je 12 dětí hodnoceno velmi dobře, což tvoří 86 % v tomto věkovém rozpětí.

Výsledky výzkumu ukázaly, že děti ve věku do 1 roku se adaptují bez problémů a velmi dobře v novém prostředí u svých budoucích rodičů.

Odolnost vůči ohrožujícím vlivům

Velký počet studií však dokazuje, že některé děti jsou vůči ohrožujícím vlivům odolné. Odolnost je podmíněna jak jejich vrozenými vlastnostmi, tak některými vlivy z jejich prostředí. Čtyři současní švédští badatelé zjistili, že vlivů propůjčujících odolnost vůči ohrožení je nejméně třiadvacet, jedenáct v dětech samotných, tedy víceméně dědičných, dvanáct v jejich prostředí. Nejúčinnějšími vlivy propůjčujícími velkou odolnost, které jsou v dětech samotných, jsou:

• schopnost úspěšně se vyrovnat s tlakem zevního světa

• autonomie

• schopnost dobře spolupracovat a navazovat pozitivní vztahy s učiteli a dospělými lidmi

• vědomí vlastní hodnoty

• dobrý intelekt

• dobrá kontrola vlastních vznětů

• vrozená energie (Koukolík, Drtilová: Vzpoura deprivantů)

Domnívám se, že tyto studie by mohly částečně objasnit i výjimky, které se ve sledovaných případech vyskytly. Při podrobnějším ověřování u šesti starších dětí, u nichž byla adaptace velice dobrá, byly tyto děti hodnoceny psychologem takto:

• 1,8 roku: Psychomotorický vývoj dítěte během pobytu v zařízení nevykazoval výraznější nápaditosti, pouze je poněkud unavitelnější. Rozvoj motorických a řečových schopností aktuálně odpovídá věku dítěte. Dítě mělo v nové rodině svého staršího sourozence.

• 2,7 roku: Psychomotorický vývoj poměrně rovnoměrný, v pásmu širší normy, koncentrace pozornosti je přiměřená věku, ĺ ć mírné opoždění v oblasti aktivní složky řeči, dítě je klidné, výchovně zvladatelné, při vyšetření dobře navazuje kontakt a spolupracuje. Dítě je ze šesté gravidity a bylo umístěno v ústavu na žádost rodičů po narození.

• 2,5 roku: Psychomotorický vývoj aktuálně vyrovnaný, zcela v pásmu normy, koncentrace pozornosti dobrá, pozitivní ladění, živější temperament. Dítě je umístěno v ústavu od narození, ze sociálních důvodů.

• 5,5 roku: Psychomotorický vývoj odpovídá věku, osobní kontakt navazuje bez obtíží, dobře spolupracuje, dítě je vnímavé, průbojné, sebevědomé, s konstruktivními stavebnicemi je tvořivé a trpělivé.

• 6 roků: Psychomotorický vývoj odpovídá věku, je většinou klidné, působí spokojeně, mezi dětmi se zdá být oblíbené, dochází na logopedii. Děti ve věku 5,5 a 6 roků jsou sourozenci a před více než 2 roky byly umístěny do dětského domova z velice zanedbaného a neuspořádaného rodinného prostředí na zásah okresního úřadu.

• 14,5 roku: Jedná se o chlapce téměř patnáctiletého, s jeho výchovou pomáhali matce od jeho narození prarodiče. Jednalo se o trvalé přestěhování k prarodičům na základě rozsudku příslušného soudu, matka dítě navštěvuje příležitostně, otec už několik let nemá zájem. Chlapec je bezproblémový, má zájmové kroužky a sport, školní prospěch je hodnocen velmi dobře.

U těchto pěti dětí je uváděn rovnoměrný psychomotorický vývoj, bez známek psychické deprivace. Rovněž starší chlapec není handicapován tím, že má výchovně nezpůsobilé rodiče a že výchova a péče musela být přenesena na jeho prarodiče. Nelze nic namítat proti tomu, aby tento malý vzorek dětí byl zařazen pod termín „odolných dětí“. Uvedený vzorek je zastoupen v relativní četnosti 14,7 % z celkového souboru dětí.

Závěr

V závěrečném zhodnocení zkoumaného souboru chci především zdůraznit složitost adaptačního procesu, kterým děti v nových rodinách procházejí. Z hlediska výzkumu se potvrdilo, že děti by měly být přijímány v náhradních rodinách v co nejútlejším věku, ze sledovaných období je nejoptimálnější věk dítěte do 1 roku. Ukázalo se však, že i starší děti se mohou vyrovnávat s novým prostředím bez sebemenších problémů. I když tento vzorek dětí, uváděný v odborné literatuře jako „odolné děti“, je poměrně malý, vnáší trochu optimistického pohledu do sledované problematiky.

Autorka je pracovnicí MPSV ČR, pracoviště odboru sociální politiky na Krajském úřadě Brněnského kraje