Mluvme se svými dětmi

Jistě jste to také zažili. Bavíte se s ratolestí svých příbuzných a po intenzivním patnáctiminutovém rozhovoru si uvědomíte, že jste za celou dobu ještě ani jednou neotevřeli ústa zatímco to malé je ještě ani jednou nezavřelo.

Nezřídka bývá takový malý vypravěč požehnán ještě dalšími dary, je stále nabitý energií. Díky této své výbavě se pak stávají takovéto děti pohromou rodinných slavností či víkendové siesty. Přesto by měli být jejich rodiče za tuto jejich vlastnost vděčni. Mluvení, psaní a čtení jsou totiž spolu úzce spjaty. Jak úzce, je zřejmé ze samotných školních úspěchů: jsou totiž věrným obrazem toho, co bylo ústně natrénováno mimo školní budovu.

Děti, které jsou drženy ve svých slovních projevech zkrátka, mívají velmi často problémy aktivně se účastnit vyučování. Nemalé obtíže jim pak může působit například hlasité čtení před celou třídou, převyprávění přečteného textu vlastními slovy či prosazování vlastního názoru mezi spolužáky.