Kdykoli přijde řeč na porod v domácím prostředí, argumentují jeho propagátoři běžnou a nikdy nepřerušenou praxí domácích porodů v Holandsku.
Jejich odpůrci se vzápětí vytasí s novorozeneckou úmrtností, která v České republice patří k nejnižší na světě, zatímco v Nizozemí je několikanásobně vyšší. Jak to tedy s tou úmrtností vlastně je a jsou její vyšší hodnoty v Holandsku skutečně způsobeny nedostatečnou péčí v domácím prostředí?
Nedalo mi to a trochu jsem zapátrala. Statistiky jsou věc velice ošidná, pokud bereme v úvahu pouze koncová čísla bez ohledu na možné okolnosti, které je ovlivňují – takže můžeme se jejími údaji řídit? (Mimochodem – v posledních letech došlo v Holandsku nejen k nárůstu perinatální úmrtnosti, ale také ke zvýšení počtu porodů v nemocnici. Z toho by se dalo lehce vyvodit, že jedno souvisí s druhým – samozřejmě tomu tak není.)
V ČR se novorozenecká úmrtnost pohybuje kolem čtyř promile, v Nizozemí je to něco kolem deseti. Co je tedy příčinou úmrtí oněch šesti dětí z tisíce navíc? Sami Holanďané jsou tímto číslem znepokojeni, protože má rostoucí tendenci, a hledají odpověď. Faktorů, které se na tomto jevu podílejí, je mnoho – tady jsou ty nejmarkantnější.
1. V Holandsku, bohužel, přibývá těhotných kuřaček. Můžete namítnout, že i u nás existují ženy, pro které pozitivní těhotenský test neznamená automaticky típnutí poslední cigarety. V Holandsku se však na této smutné statistice z velké většiny podílejí imigranti z Turecka, tvořící výraznou národnostní menšinu. Tito lidé žijí ve velmi špatných sociálních podmínkách, rozvětvená rodina často obývá pouze omezený prostor. Ačkoli ženy mohou být samy nekuřačkami, jsou nuceny nejen trávit v těhotenství většinu času v zakouřených místnostech (turečtí muži kouří snad všichni), ale navíc musí v takovém prostředí pobývat také se svými novorozenými dětmi, protože prostě není úniku. Riziko SIDS není třeba připomínat.
Navíc se mezi tímto etnikem (a přistěhovalci z jiných rozvojových zemí) nezřídka vyskytují neléčená infekční onemocnění, HIV, sňatky mezi příbuznými – i tyto jevy mají podíl na extrémně vysoké novorozenecké úmrtnosti v této národnostní skupině.
2. Holandsko je jednou ze zemí, kde ženy velmi často odkládají těhotenství na pozdější věk a mnohdy přivádějí prvního potomka na svět až hluboko po třicítce. Poněkud vyšší riziko komplikací spojené se starším věkem rodičky je známá věc. S tím souvisí také častější nemožnost otěhotnění přirozenou cestou a nutnost asistované reprodukce, při které dochází k častějšímu vícečetnému těhotenství. Až deset procent všech úmrtí novorozenců připadá na dvojčata.
3. Nizozemí je zemí s protestantskou tradicí. Etické principy s tím spojené se odrážejí na vysokém počtu žen, které nepodstupují prenatální vyšetření plodu na genetické vady a volí cestu donošení dítěte a jeho přirozeného odchodu v případě vady neslučitelné se životem. Tato praxe je u nás spíše výjimkou, ženy mnohem častěji obdobnou situaci řeší přerušením těhotenství už v jeho raném stádiu. Na rozdíl od ČR se nizozemští neonatologové také v mnohem menší míře pokoušejí o záchranu dětí s velmi nízkou nadějí na přežití. Je veřejným tajemstvím, že čeští lékaři se naopak kasají schopností udržet při životě i děti narozené ve velmi raném stádiu vývoje – bez ohledu na diskutabilní kvalitu jejich budoucího života.
4. Kritéria pro posouzení, jedná- li se ještě o „perinatální“ úmrtí: Tato se u našich dvou zemí liší – v ČR je to hodnota uvádějící úmrtí v prvních sedmi dnech života (t.j. 0.-6. den), v Holandsku se den narození nezapočítává, tudíž se prakticky jedná o prvních osm dní života. Vzhledem k tomu, že mnoho dětí se rodí mimo nemocnici, holandské úřady nevylučují ani drobné machinace se dnem narození – dítě, které zemře až na počátku druhého týdne svého života, musí být náležitě pohřbeno, což pro sociálně slabé rodiny znamená nemalý výdaj – takže se dá předpokládat, že porodní asistentka nebo lékař občas přimhouří oko. V českém prostředí se takové jednání dá téměř stoprocentně vyloučit. Je ovšem třeba zdůraznit, že takové případy se na celkové statistice podílejí menší měrou.
5. Pro účely srovnání bezpečnosti porodů domácích a nemocničních mají všechny tyto údaje pouze orientační výpovědní hodnotu – žádný ze sledovaných údajů totiž nevypovídá o počtu dětí, které zemřou PŘÍMO při porodu – jak bylo uvedeno výše, „perinatální“ úmrtnost zahrnuje všechny smrti, které nastaly během porodu a v prvních sedmi dnech života, další sledovaný údaj, takzvaná „mrtvorozenost“ zase děti, které se již mrtvé narodily (t.j. mohly být mrtvé mnoho hodin před samotným počátkem porodu). Žádný z těchto údajů nepostihuje případnou míru zavinění ze strany ošetřujícího personálu, ať už jím je porodní asistentka v domácím prostředí rodičky nebo lékař ve zdravotnickém zařízení.
Jak je vidět, sami Holanďané se poněkud vyšší novorozeneckou mortalitou vážně zabývají a hodnotí i sebenepatrnější okolnosti, které by mohly mít na situaci vliv. Přesto nikdo nespojuje vyšší hodnoty s faktem, že téměř sedmdesát procent porodů se odehrává mimo zdravotnická zařízení – pravděpodobně proto, že žádná taková spojitost neexistuje.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
V její náručí
