Moje zkušenost s telefonním operátorem

Zajistila jsem si převod od svého původního operátora k novému. Při brouzdání po internetových stránkách operátorů jsem narazila i na tarif, který by byl vhodný pro naší Katku (resp.je prezentován jako tarif pro studenty, ale je výhodný i pro Kačku). Tarif je u stejného operátora, ke kterému přecházím já.

Kačka přišla k mobilu jako „slepý k houslím“. Měli jsme doma jednu starou SIM kartu na kredit, pak jsem si myslela, že jsem zničila svůj mobil, dala ho Kátě na hraní a ona ho nějakým zázrakem rozchodila. V tu chvíli mi bylo hloupé vzít jí něco, co jsem jí dala. Takže tříleté dítě mělo svůj mobil.

Vždy jsem si říkala, že jí ho pořídíme, až půjde do první třídy. Ale nakonec jsme byli rádi, že ho má takhle brzo. Pevnou linku nemáme. Katka telefonuje mně nebo manželovi, když nejsme doma nebo nám oběma, když je na dovolené se známými, adoptivním babičkám, kamarádkám, půjčuje ho kamarádkám, které jsou s námi na dovolené nebo nějaké akci, aby mohly zavolat rodičům….Prostě mobil se hodí i takhle malému dítěti.

Takže starou SIM kartu jsme dali do mobilu a koupili kredit. Občas se ozval daný operátor (stejný, kterého jsem měla), jestli Katka nechce přejít na paušál. Dceru jsme naučili, že pokud volá někdo takový, má přinést mobil mně nebo tátovi a my to vyřídíme. Časem i operátor pochopil, že o paušál skutečně nemáme zájem vzhledem k věku dítěte. Ale občas se nám stalo, že kredit jí došel v nejméně vhodné situaci apod., v těchto chvílích jsem si říkala, že paušál by byl lepší. Navíc teď, když Káťa povyrostla a našla jsem pro ni tarif, který je výhodnější než kredit, neváhala jsem. Zařídili jsme po internetu a SMSkách převod čísla od jednoho operátora k druhému. Dál jsme Katku poučili o pravidlech používání telefonu. Šlo hlavně o to, že když dojde kredit, dál volat nejde, kdežto paušál prostě nedojde:-) Takže jsme se s manželem domluvili, že když nám přijde takový účet, že manžel zkolabuje a mně se protočí panenky, vrátíme se u dcery zpět ke kreditu. Nebudeme dceru peskovat kvůli pár korunám, ale pokud místo 200 Kč budeme muset zaplatit 2000 Kč za měsíc, bude mít zase kredit.

Dneska Katka přiběhla s otázkou: „Mamí, k jakýmu operátorovi přecházíme?“ V tu chvíli jsem byla zalezlá pod pracovním stolem a snažila se zapojit kabel, který jsem si chvilku předtím nohou vytrhla ze zásuvky, takže jsem neviděla, že má u ucha mobil a telefonuje. Odpověděla jsem jí. Za chvilku přiběhla znova: „A mamko, jakej budeš mít přesně tarif?“ Pořád jsem ještě byla pod stolem a šťourala daným kabelem do správné dírky, takže jsem otázce moc velkou pozornost nevěnovala a odpověděla. Konečně, kabel je na správném místě. A Katka měla další otázku: „Mamí, u jakého operátora jsou lidi, kterým voláš?“ To už mi nedalo, vysoukala jsem se zespod stolu a viděla jsem, že telefonuje. Naznačila jsem jí, aby mi mobil dala. Dala jsem mobil k uchu a slyším: „A Kačenko, zeptej se ještě mamky, jestli a jak často telefonuje do zahraničí, já myslím, že by pro maminku i tebe bylo výhodnější, kdyby jste zůstaly u nás, víš?“ Kačenko, jseš tam?“ Paní jsem vysvětlila, že Kačenka tam není, zato je tam její maminka a přiznávám, že jsem zrovna příjemná nebyla a paní jsem vcelku seřvala.

Se službami dosavadního operátora jsem byla spokojená, výpisy chodily včas a v pořádku, prostě jsem si na nic nemohla stěžovat. Ale to v žádném případě neznamená, že musím svému operátorovi sdělovat ke komu přecházím, jaký bude můj nový tarif u nového operátora, jakého operátora mají lidé, se kterými telefonuji, nebo jestli telefonuji do zahraničí.

Nejvíce mě však dopálilo, že operátor věděl, že na druhém konci je dítě a sondoval přes moji dceru potřebné informace. To jsem ještě nevěděla, že za chvilku se naštvu (lépe použít ostřejší slovo) daleko víc.

Podívala jsem se Kačku a zeptala jsem se: „Co jsme tě učili před pár lety? Co? Že když volá někdo cizí, někdo od operátora, máš donést telefon mně nebo tátovi, ne? A neodpovídat na otázky, které ti někdo cizí pokládá? Tak proč si se s tou paní bavila?"

Odpověď mě vytočila na nejvyšší obrátky: „Protože ta paní říkala, že mi nemůžou převést moje číslo, když jí na to neodpovím.“ Což není pravda, ale paní pouze Katce lhala a zneužila ji pro získání potřebných informací.

Úplně jsem zuřila, volala jsem zpět operátorovi, ale k odpovědnosti se nikdo nehlásí a skoro to vypadá, že tam panuje anarchie a nikdo tam není vedoucí, nikdo nenese za nic zodpovědnost a hlavně s tím nikdo nechce mít nic společného. Na závěr jsem ráda, že od takového operátora odcházíme.