Ta prohnilá politika

Radek John má průser… Měl poměr, zplodil dítě, a manželce se přiznal až po svém vstupu do politiky. Nepřipadá vám to trochu postavené na hlavu?

Hodně našich politiků už má druhou manželku. O hodně mladší a - přiznejme si to - mnohdy taky hezčí, než byla ta předchozí. Jenže to udělali "legálně", tj. nejdřív nakopli do pozadí svou opotřebovanější polovičku, rozvedli se, a teprve poté začali juchat s tou novou. John má asi trochu chytlavou povahu. Všichni víme, že měl pletky i s Wolfovou, když spolu pracovali v publicistice. Patrně to ani nebyla jeho první aféra, nevím. Tentokrát ale podvedl manželku mnohem podleji, protože zjistil své otcovství poněkud pozdě a pozdě jí tedy i o všem řekl - navíc JEN kvůli kariéře v politice. A teď je na pranýři předvolebních kampaní svých konkurentů. Proč? Není jim to trochu hloupé, hanět ho za to, co vesele dělají sami?

A je vůbec osobní život jakékoliv osobnosti důvodem pro zlehčování její práce?

Třeba zpěvák a frontman skupiny Queen, Freddie Mercury. Byl homosexuál, pak bisexuál, střídal to podle nálady a momentální potřeby. Nakonec zemřel na důsledek svého abnormálního sexuálního života - na aids. Ale přesto je uctíván jako geniální umělec, jehož skladatelské schopnosti by si nikdo nedovolil zpochybnit. Možná se najdou lidé, kteří by si jeho písně nikdy ze zásady nepustili, protože byl nemravný… Ale je jich menšina - doufám.

Politika je prohnilá záležitost, ale přesto důležitá a pro naše životy nezbytná. Dokud nežijeme někde v divočině, ale v Evropě, musíme se smířit s tím, že nás ovlivňuje. Nejít k volbám kvůli znechucení nad charaktery politiků je volba, na kterou má jistě každý právo. Není to ovšem zbytečné? Možná jsem naivní, ale za jediného čestného politika ve "vodách" naší republiky jsem považovala pana Luxe. Jinak vážně nevím a netroufám si jmenovat kohokoliv jiného, který by se mohl pyšnit kvalitním charakterem, bezúhonností, neúplatností a mravností za všech okolností. A teď je tu otázka: Když už se smíříme s faktem, že žádný z našich (ani světových) politiků není svatý a zcela charakterní, není pak lepší se srovnat s menším zlem a volit alespoň toho, jehož volební program slibuje přinejmenším snahu o nápravu stavu v naší zemi - a to novými způsoby a nikoliv jen neustálým oprašováním toho, co už se jednou neosvědčilo?

Nechci tu propagovat jakoukoliv stranu, ani hanět jinou. Jen vám nabízím zamyšlení nad smyslem voleb, kampaní, pomluv a vaší účasti ve volbách. Slibují všichni a patrně taky všichni lžou a přetvařují se. Jen někteří míň a jiní tak, až je z toho jednomu "blujno".

A když už jsme u těch pomluv, není snad pomluva druhého tou nejubožejší formou propagace sebe samého???