Ačkoliv míra užívání návykových látek je delší dobu poměrně stabilní, závislých lidí přibývá.
Ačkoliv míra užívání návykových látek je delší dobu poměrně stabilní, závislých lidí přibývá. A to zejména díky novým, nelátkovým závislostem, jakými jsou závislost na internetu, sociálních sítích, pornografii, nebo hraní počítačových her. Tyto závislosti nejsou tak vidět na veřejnosti a nemusí mít tak závažné sociální důsledky, jako je závislost na nelegálních drogách, o to víc však mohou komplikovat rodinný život. Rodina však nemusí být při řešení tohoto problému bezmocná.
Většinou to jsou právě blízcí, kteří upozorní závislého na to, že je něco v nepořádku. Mohou si všimnout stále se prodlužujícího času, který dotyčný tráví danou činností, nezájmem o další aktivity, větší uzavřenosti, podrážděnosti nebo zanedbávání důležitých úkolů. Rodina se často snaží se situací "něco udělat", ne vždy však zvolené kroky vedou očekávaným směrem.
Častým jevem například je, že se komunikace v rodině zúží pouze na problematický jev a rodinní příslušníci pod vlivem obav o blízkého začnou usilovat o to, aby potenciálně závislé chování co nejdřív skončilo. Přitom závislost je velice komplexní jev, který se nedá vyřešit pouhou úpravou režimu a blízké vztahy v jeho počátcích i rozvoji hrají důležitou roli. Vítanou úlohou rodiny je zde spíše nabízení alternativních forem trávení času, příjemných zážitků či rozhovorů o tématech, před kterými nabízí internet snadný únik.
Dalším komplikovaným krokem je zjišťování přemíry informací o závislostech a problematickém chování bez zapojení rodinného člena, kterého se to týká. Jakmile začne rodina vytvářet strategie a postupy - byť dobře myšlené - jak změnit druhého, zpravidla se to mine účinkem. Člověka není možné tak lehce změnit a navíc jsou takové pokusy snadno rozpoznatelné. Často jediným důsledkem je potom ztráta důvěry v rámci rodiny. Důležité tedy je konzultovat všechny podnikané kroky s daným jedincem, i když to může být někdy nepříjemné.
Někdy se i v případě nových závislostí může situace dostat do podoby jako například u rodin lidí závislých na alkoholu či pervitinu. Chování člověka začíná citelně zasahovat do celého života rodiny, závislý se například přestává jakkoliv podílet na chodu domácnosti, utrácí společné finance v souvislosti s danou aktivitou, stává se nevypočitatelným. Zde je na místě začít se zaměřovat nejen na zdraví a psychickou pohodu daného člověka, ale v první řadě chránit rodinu. Je důležité pojmenovat si, co jsou a nejsou jednotliví rodinní příslušníci ochotni tolerovat, a připravit se na to, že může dojít i k dočasnému či trvalému vyloučení člena ze společné domácnosti. Často je tento krok tím, který nastartuje u jednotlivce řadu změn vedoucích k zotavení.
Zejména v poslední uvedené situaci je dobré přizvat k rodinným setkáním odborníka. Nikoliv ve smyslu někoho, kdo řekne, jak postupovat, ale spíše jako někoho, kdo povede rozhovor tak, aby vznikl jasný plán řešení, a kdo bude také svědkem toho, že k vytvoření takového plánu došlo. S externím člověkem je také často možné mluvit i o věcech, o kterých se v jiných situacích mluvit nedá.
Otevřenost ke změnám, důvěra, ochota naslouchat a kreativita při hledání řešení jsou pro úspěšné řešení závislosti v rodině nesmírně důležité jak na straně členů rodiny, tak pomáhajících. Rodina může mít velice podpůrnou roli, pokud dokáže najít s potenciálně závislým společný zájem. Na druhou stranu se z celé situace může vyvinout rodinná válka, která nemá vítěze, ale pouze oběti.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.