Škodí žákům převaha učitelek na školách?

V takřka všech zemích EU začíná vysokoškolské studium více žen než mužů. I v tomto segmentu vzdělávání jsou ženy silnějším elementem. Podle údajů německého statistického úřadu opustila takřka třetina dívek střední školu s maturitou, zatímco u mužů to byla jen zhruba jedna čtvrtina.

Můžou za to učitelky?

Vězí problém snižujícího se úspěchu chlapců v tom, že na školách převažují učitelky?

Mezi lety 1965 a 2008 vzrostl podíl učitelek ve školách v Německu ze zhruba 46 na 70 procent. Chlapcům tak údajně scházejí ve vzdělávacím procesu mužské vzory a učitelky ženy nemají dost pochopení pro problémy dospívajících chlapců. Tyto výhrady však poměrně přesvědčivě vyvracejí dvě aktuální studie.

Marcel Helvit z Vědeckého centra Berlín vyhodnotil data výkonnostní studie Element, zpracovávající čtenářské a matematické dovednosti žáků čtvrtých a šestých tříd berlínských škol v letech 2003 až 2005.

Z výsledků vyplývá, že chlapci na školách s vysokým podílem učitelek dostávají horší známky z matematiky a následně je jim méně doporučováno studium na gymnáziu, zatímco čtenářské dovednosti dívek na stejných školách se mírně zlepšují. V obou případech je však vliv toho, zda je učitel muž nebo žena, naprosto minimální.

Podobně dopadla druhá studie, tentokrát mezinárodní test IGLU-E 2001, zkoumající výkonnost žáků čtvrtých tříd v rodném jazyce a matematice v zemích OECD. Při porovnání výsledků vyšel najevo stejný fenomén: čím více žen v zemi učí, o to úspěšnější dívky jsou.

Nikde není řečeno, že by vyšší podíl učitelů mužů na věci něco podstatného změnil. Výsledky studií svědčí spíše o tom, že dívky dnes vlivem emancipace překonávají méně překážek, a mohou tak lépe než dříve využít svůj potenciál.

Kde je tedy problém?

Jak ale vysvětlit, že chlapci jsou ve škole horší? Dvojice vědců Klaus Hurrelmann a Gudrun Quenzel z Univerzity v Bilefeldu došla na základě vyhodnocení všech empirických studií k následujícímu závěru: chlapci zkrátka v této životní fázi za dívkami zaostávají, a to nejen ve škole. Tam jim jen komplikuje situaci tradiční obraz mužství, pilní žáci bývají totiž vnímáni jako nemužní. Kromě toho mají chlapci méně školních aktivit, které by jako doplněk přispívaly ke zlepšování prospěchu. Tráví spoustu času u počítačů hraním her, častěji jsou závislí na podobně uvažujících vrstevnících a odmítají školní a rodinná očekávání. Dívky se svým volným časem zacházejí kreativněji, více používají knížky a časopisy, nezabývají se tolik počítači, ale více zpívají, tancují a sportují. Dívky jsou také fl exibilnější, pilnější a ctižádostivější a to, co je pro ně důležité, více odpovídá školním požadavkům. Disponují rovněž vyšší úrovní sebekontroly. Ta je pro školní výkon mimořádně důležitá, ovlivňuje známky, množství zameškaných hodin i čas vynaložený na domácí úkoly. A právě v těchto věcech chlapci zaostávají.

Podle Hurrelmanna a Quenzela se školní výkonnost chlapců může zlepšit jen tehdy, začnou-li dívky dohánět právě v těchto oblastech.

~ Zdroj: Psychologie heute