Re:Záchvaty vzteku

Milá Martino, myslím, že je chování syna v normě, něco bych s tím ale dělala. To, že se chová takto ve vaší přítomnosti je naprosto normální. Maminka je s ním nejvíc, je to ta nejmilovanější osobnost, tak se snaží děti nás trochu vytrénovat, potrápit ... Navrhuji - zkuste v něm najít to dobré, co může dělat jen on a ne vaše dcera a co by dělal rád. Nic moc mě nenapadá, také nevím, kde bydlíte. Ale může to být třeba opravovat auto s tátou, jet s ním na benzín a pomoct mu tankovat ..., pomoct vám montovat pokazený mixér ... Prostě takovou věc, kde se bude cítit užitečný, vyjímečný a za kterou mu můžete poděkovat. Na některé jeho projevy bych nereagovala - prostě tě krmit nebudu, jsi velký, já jím sama, děti ve tvém věku také ... pokud nechceš jíst, je mi líto. Byla bych milující, ale pevná jak skála. Toto nedělej!!! Pokud se vztekne, odešla bych a nevšímala bych si toho (hodně o vztekání jsem už popisovala v jiných otázkách, jestli si to chcete přečíst ...) Nikdy by ale neměl ubližovat vám ani nikomu jinému, sobě a neměl by rozbíjet věci. Pokud u něho propukne vztek nebo hysterie - o které píšete - nechala bych tento jeho vztek "vyvztekat", nezakazovala bych mu ho, protože by se mohlo stát, že by pak měl některé emoce v sobě zadržované a to by nebylo dobré. Ať jdou emoce "ven", ale ať nemíří proti někomu, je to jeho vztek, jeho zlost, ať se třeba vybouchá do polštáře ve svém pokojíku, ale ať nikdy neútočí na člověka. A to už dovede ve svém věku pochopit. Pak bych byla klidná, jeho "vztekací období" by mělo povolit do jeho 5 let.

Držím palec! Ilona Špaňhelová