Re: Hodnocení

Dobrý den, Šárko,
bohužel popisujete metodické postupy, které jsou, aspoň podle mých zkušeností stále velmi časté, ne-li naprosto běžné.
Zcela jednoznačně Vám mohu odpovědět pouze na tu pětku z domácího úkolu, v metodických pokynech je, že se pětka za zapomenutý úkol dávat nemá, ovšem v metodických pokynech kupodivu už za doby totalitní bylo i to, že systém hodnocení diktátů, který možná také znáte, jedna chyba dvojka dvě až tři chyby za tři atd. je naprosto nesprávný, přesto se tento moudrý pokyn v "pedagogickém zvykosloví" nikdy nedodržoval.
Nevím do jaké věkové kategorie "Vaše" paní učitelka patří, ale zřejmě jste narazili na paní učitelku, která pevně dodržuje tradice, opravdu velmi běžné, které znám i z dob svého pedagogického působení.
Dvojka takto pojatá je také běžná, jinak by paní učitelka musela dávat známky dvě, za správnost, a za úpravu, a domýšlím si, že protiargument k namitce by zněl, v první třídě je písmo neméně důležité...
K tomu domácímu úkolu, tady musím trochu paní učitelku obhajovat, i když jen trochu, v naší nejpoužívanější učebnici čtení a českého jazyka pro první třídu skutečně je takováto, jediná, metodická "chyba", v textu Jiřího Žáčka, pokud jde o Slabikář, který mám na mysli, který je jinak moc hezký, se prostě vyskytlo slovo, které při korekturách "uteklo".
Některé paní učitelky to řeší tak jako ta Vaše, některé ten text za úkol nedávají, a některé, jsa už na tuto malou chybu připraveny, prostě před zadáním úkolu to písmenko s dětmi procvičí...
Rada, nějaká obecně správná, je tady "drahá", spíš tedy následuje něco jako výčet možností a osobní zkušenost.
Můžete se na to jít paní učitelky zeptat, volila bych asi taktiku dotazů: paní učitelko, chtěla jsem se zeptat, za co syn dostal dvojku... pokud bylo ale u dvojky napsáno, že je za úpravu, aspoň jste dostali informaci... a nebylo by vhodnější dávat tedy známky dvě..., nebo, víte, nezdá se mi vhodné, aby děti za trest počítaly, nemohlo by to kazit jejich vztah k tomuto předmětu?
Můžete si stěžovat u nadřízených, můžete změnit třídu nebo školu...
V poslední době je možné, aby fungovala "rodičovská rada" nebo "rada školy", nevím teď, který název je správný, má možnost ovlivňovat řadu věcí v chodu školy, ale aby mohla být založena, musí se přihlásit určité procento rodičů,
že mají zájem o její založení. Znám školy, kde ředitelství tuto možnost rodičům opakovaně několik let nabízí, a nikdy se nedá dohromady dost rodičů, aby rada mohla začít fungovat...
Já sama jako rodič jsem se v podobném případě snažila zjistit, jaký systém paní učitelka v hodnocení uplatňuje (kdyby dcera měnila školu, musela by byla od první třídy dojíždět), abych byla schopna to dceři vysvětlit.
Myslím, že každá paní učiteka je trochu jiná a myslím, že pro dítě je důležité, co k tomu říkáte Vy, jak mu to vysvětlíte, takže, pokud synovi zatím psaní opravdu nejde, snažte se mu vysvětlit, že známka je "dohromady",
Že paní učitelka hodnotí i to, jak jsou číslice hezky napsané, a že když se někdo něco teprve učí, je celkem běžné, že se mu to hned nepodaří úplně perfektně... A že je důležité, že úkol napsal a udělal práci, kterou udělat měl, tak dobře, jak mohl.
Záleží ovšem i na tom, co znamená ta dvojka pro Vás, já myslím, že to je dobrá známka. Když dcera dostala v první třídě čtyřku ze psaní, což bylo překvapení, řekla jsem jí, moc ji to mrzelo, že je to zpráva o tom, že se jí to tentokrát podle paní učitelky moc nepovedlo a že známky jsou takové "zkrácené zprávy". Když úkol psala pečlivě, prostě jsem řekla, fajn, takhle to stačí, a nebylo tak moc důležité, co bude za známku. Ukázalo se nakonec, že naše paní učitelka známkovala opravdu všechno (a když se jí zdálo, že nějaké dítě delší dobu nestačí, upozornila na to rodiče individuálně, jedna dvě čtyřky u ní vlastně nic neznamenaly), a výsledné hodnocení pak spíš vyjadřovalo pozici dítěte ve třídě, takže vysvědčení vůbec nebyla tak
hrozná, jak by se mohl člověk obávat podle některých známek, které měly děti v notýscích. I dcera dostala na vysvědčení nakonec ze psaní jedničku i když těch, na první třídu opravdu nečekaně vysokých známek bylo v písance víc.
Myslím prostě, že někdy je vhodné, když rodič funguje jako tlumočník a "filtr", mezi školou a vlastním dítětem. (Z nepovinné angličtiny, kde pan učitel tahal děti za uši jsem ji ale odhlásila.)
Pokud se Vám metody paní učitelky nelíbí opravdu moc, a víte v blízkém okolí o lepší škole nebo paní učitelce a synovi by nevadilo, kdyby tam přešel, můžete zkusit i to. Taky je ale možné, že příští rok budou mít jinou paní učitelku a tahle možnost je jak ve třídě, kde je teď, tak v té, kam by přešel, a těžko předpovědět, zda se Vám nakonec ta nynější nebude zdát lepší, než ta příští...


Přeju šťastnou volbu
Mgr. Silvie Nedvědová