Re: Ahoj holky,

Dano, já jsem měla podobnou krizi v předchozím zaměstnání. Bylo to v pátek, doma byla dcera s horečkou a já jsem si vyřídila před polednem propustku, že s ní dojedu na středisko. V práci toho bylo až nad hlavu a ještě na jednom úseku potřebovaly půjčit náš elektrický paleťák, tak jako přílišná aktivní kolegyně jsem jim ho šla předat. Ale nohy bolí, tak jsem si na něj stoupla a jela jak na koloběžce. Viděl mě vedoucí a ve své nadřazenosti mi začal dávat sodu. Jenže jsem mu odpověděla po podle mě s mírným humorem a než jsem do půl hodiny odjela domů, tak si mě zavolal a předal mi dvě možnosti. Vytýkací list a degradování na nejnižší pozici skladu včetně platu o 3 tisíce, nebo výpověď. Povolily mi stavidla slz, že jsem se za sebe styděla, ale v šoku byly všechny moje kolegyně, proč zrovna já (v té době se snižovaly stavy skoro na každém úseku). O víkendu jsem se rozmyslela, vzala jsem si OČR a šla si hledat novou práci. To byl další šok, řekli mi, že mohu nastoupit hned druhý den. Už mockrát jsem si řekla, že bych zpětně snad měla být tomu člověku vděčná, že mi dodal odvahy ke změně. Mám téměř dvojnásobný plat a poznala jsem spousty nových lidí, ale téměř deset kilo navrch, protože je tu kantýna a já mám minimum pohybu .
Tak vím, jak chutná nespravedlnost, ale pořád platí, že každé zlo je pro nějaké dobro. Dano, přeji ti, ať se ti daří lépe.