Wal,

jasné, máš naprostou pravdu... Naštěstí Matýsek byl odpoledne celkem milý, s Ondrou ty nemoci bývaly tak nějak míň vydýchatelné - Maty si chvíli hrál s Legem, pak koukal na pohádky a pak kolem šesté chtěl ven, teplotu neměl, tak jsme vyrazili s kočárkem a já jsem na procházce mj. přemýšlela, jak je mi vlastně hrozně smutno...
Nevím, jestli se mi to podaří vyjádřit přesně - ale ještě když jsem byla těhotná, tak se tady probíralo, jestli je lepší malý věkový rozdíl, nebo si prvorozené dítko pořádně "užít" a třeba až po třech čtyřech letech jít do dalšího. Tehdy jsem byla jednoznačně přesvědčená, že malý věkový rozdíl bude fajn. Je fakt, že pro kluky naprosto bezpochyby je to super, začínají se výborně doplňovat, pohrají si, mají díky blízkému věku dost podobné zájmy, navíc Ondra před Matýskem není nějak extra "napřed", že by Matýsek nestíhal ho dotahovat a napodobovat..... (nejvíc se mi teď líbí etýdy před domem, když jde někdo kolem - Ondra: "Dobrý den", Kolemjdoucí: "Ahoj, ty jsi šikovný chlapec, tak hezky zdravíš." Matýsek: "Hoj, paní" ) Ale pro mě sobecky-osobně je to teď těžší, jsem hodně s Matýskem a málo s Ondrou SAMOTNÝM, takže je to hrozné, ale nezbývá prostor pro hry, vyrábění z papíru, povídání a čtení v klidu... Matýsek všechno rozmetá. Myslím, že on to bude mít mnohem lepší, než to měl Ondra. Matýska miluju a jsem z něj na větvi, není to tak, že by mě "obtěžoval", ale Ondra mi momentálně prokluzuje mezi prsty..
Omlouvám se za dlouhý výlev, myslím, že tady nepíšu nic objevného, co by tady nezažil kdokoliv jiný, jen když se takhle vypíšu, tak se mi aspoň trochu uleví.

Proto ještě jednou připomínám.... kdyby se měl kdykoliv kdekoliv konat sraz s Dubňátky, tak s Ondrou ráda kdykoliv a kamkoliv přijedu.