Re: Nadšenci do starých baráků

Nepotřebuju ulítávat na duchařských historkách, abych ctil to, na čem pracovaly generace předků. Jen potřebuju z místa cítit genius loci, ať si spousta lidí tvrdí, že nic takového neexistuje. Oni ho nepostřehnou, já jo. Každý se tedy zařídíme podle svého.

Je to třeba o tom, že já vlastně ani nemusím nové oblečení, začne se mi líbit až ve chvíli, kdy už ho nějakou dobu mám, něco jsem v něm zažil – získal jsem k němu citový vztah. A u baráku je to podobné, potřebuju vidět, že ten barák něco pamatuje, něco zažil, pak si k němu rychleji vytvářím vztah než k novostavbě. Ta než by mi přirostla k srdci, budou mě vnoučata tahat za fousy

Podle mě to není hra na něco, je to úcta k tradicím, ke generacím, které nás předcházely. Asi na to bude mít vliv, že pocházím ze sedlácké rodiny z Doudlebska, přičemž zlý jazykové tvrdí, že Doudlebani jen tak sedí na zadku a koukají, jak kolem nich procházejí staletí - mamuti, nějaký zemědělci, divná náhrada pazourku, jelimani, co mluví praštěnym jazykem, další jelimani, další..., nějaký týpci, co se klaní jinýmu, kterýho před tim přibili na kříž, nějaká pára nebo co, koleje, komunisti, revoluce.... už jsme slyšeli i o internetu