Re: Jak podporovali v porodnici kontakt s vaším děťátkem?

Ano, téma bonding, separace, navázání vazby s dítětem je tu stále častěji. Ale aby se něco změnilo, aby nebyly v porodnici děti i přes nesouhlas rodičů odnášeny, separovány apd., tak se musí o tom mluvit, mluvit, mluvit. I kdyby tento článek přiměl třeba jedny rodiče o tomto přemýšlet a trochu o své děti bojovat, má cenu.

Jasně, ani bonding není všemocný a také nikdo neříká, že v případě, že z nějakého důvodu k němu nedošlo, bude dítě narušená apd. Mluví se o zvýšeném riziku. A to je rozdíl. Milující matka, která i přes veškerou snahu neměla možnost být s miminkem již od počátku si jistě cestu k dítěti najde a minimalizuje event. rizika na minimum. Ale když není žádný závažný důvod, tak proč bránit takovéto bazální záležitosti!?

Mnohé výzkumy, zejména v severských, německy mluvících zemích a v USA mluví jednoznačně ve prospěch podpory vazby matka x dítě a o MOŽNÝCH následcích nepodpory bondingu. Počátky prenatální psychologie jsou již od 40. let minulého století. Není to tedy žádná "módní" záležitost, jak se někteří snaží nastínit.


Ale jinak si myslím, že i zde se potvrzuje rčení o potrefené huse.

Nekojící brojí proti kojení, rodiče, kteří v případě hospitalizace nechají bez jejich přítomnosti děti samotné v nemocnici, označují rodiče, kteří si toto právo dítěte vybojují za hysterické a ti, kteří nebojovali za své právo být se svým dítětem ihned po porodu označují bonding za zbytečný.