18.1.2010 9:26:38 luslik+Niki07/07+ Terí04/10
Re: Budit dítě v noci na čůrání?
Já teda odplenkovávání nějak moc řešit nemusela (mám štěstí) povedlo se to v celku bez potíží a rychle, ale kdybych měla čekat na suchou plenu a nebo až se mi v počůrané pleně začne budit že jí vadí, asi by v plenách byla ještě teď. Bez plenek na doma je asi od 14měs., ven jsme přestali dávat pleny asi v 19 nebo 20měs. (šlo by to asi dřív, ale byla zrovna zima a nechtěla jsem riskovat počůrání v mrazu a sněhu, ono to ještě bylo tak, že hlásila že chce čůrat, ale pak to muselo být bleskovou rychlostí. Jak nebyla možnost vyčůrat se hned, tak za pár minut už bylo pozdě. Všimla jsem si ale, že jakmile má plenu na zadku nehlásí nic. Plena nacucaná a ona úplně v pohodě. (stejně to bylo s plenou při odpoledním spánku- když ji měla tak po spaní byla plena vždy pročůraná, tak jsem jí ji v těch 18měs. zkusila nedat a ejhle čůrání se nekonalo).
V noci se budila na pití, to jsem chtěla tedy před odplenkováváním odstranit, ale zas ne na sílu a s řevem, takže jsem jí místo čaje a podobně podstrčila jen čistou vodu, abych měla jistotu, že pije fakt jen když má žízeň - velice brzy se pití v noci přestala dožadovat. Ve 22měsících jsem ji přestěhovala do velké postele (nechala jsem rozhodnutí na ní až si bude myslet, že je na to už dost velká holčička, tak že může spát v takové velké posteli jako mamka s taťkou) a hned tu první noc na velké posteli jsme rovnou prostě nedali plenu (s tím, že velké holky ji nepotřebujou). První týden jsme měli střídavě úspěch s neúspěchem - bylo to tak 50/50 pokud se nepočůrala než jsem šla spát já, tak jsem ji šla probrat a dala vyčůrat a pak už vydržela zbytek noci, pokud jsem to prošvihla a počůrala se, tak jsem ji na ten nočník stejně posadila, postel převlíkla a vrátila ji zpátky. To se stalo asi 3x a pak už do toho mého budzení vydržela suchá vždycky. Do dvou týdnů už nějak při buzení nečůrala, zato jsem si všimla, že v nočníku, který má u postele bývá tou dobou už něco vyčůrané, tak jsem ji už na čůrání neprobírala a nehoda nebyla - prostě během těch dvou týdnů se naučila si sama vstát vylézt vyčůrat se, zalezla zpátky do postele a spala dál a my jsme to kolikrát vůbec nepostřehli, že byla čůrat.
Každé dítě je jiné a uvědomuju si, že fakt jsem měla štěstí, že jsme s tím vlastně neměli problém, ale chtěla jsem jen říct, že kdybych měla čekat až se přestane počůrávat nebo jí to "začne vadit" tak se té pleny asi nezbavíme pěkně dlouho. Bylo to u ní taky totiž spíš o té pohodlnosti, že jakmile měla plenu, tak se o to nestarala.
Odpovědět