Re: Dovolená v zahraničí bez cestovní kanceláře

Stálo to teda asi šedesát. Pro dva.
Druhý rok byla docela sranda s taxíkem, protože jsme dostali od taxikáře vizitku s e-mailem, tak jsem mu psala, že přiletíme přibližně tehdy a tehdy a jestli nás odveze z letiště do hotelu. Ono totiž z Melville Hall do hlavního města Roseau není jiný spojení než taxíkem. Dominica je maličkej ostrov. Jenže na Guadaloupe jsem se nedostala k netu a tak jsme spoléhali na to, že "náš" taxikář Curtis tam někde bude, protože letadel přilítá denně málo. Nebyl. Samozřejmě se na nás vrhlo deset jinejch taxikářů, jeden byl tak mazanej, že se vydával za Curtisova bratra (i když mu bylo tak pětašedesát a Curtisovi je asi pětatřicet)... tak jsme si na Curtise sehnali mobil, kterej na vizitce napsanej neměl - výhoda malého ostrova je ta, že tam každý každýho zná - a zavolali si ho.

Taky ráda vzpomínám na zkouřenýho rastamana, kterej nás vezl na lodičce po Indian River. Když jsme se vrátili z projížďky, ptal se:
"Kde je váš taxikář?"
"On pro nás přijede."
"A zaplatili jste mu?"
"Ne."
"Tak to pro vás přijede."