Re: Umírá mi máma

Mulderko, nevím, zda si na mne ještě pamatuješ... Tuhle diskuzi jsem otevřela proto, že mi v neděli umřel táta. Byl na tom zdravotně špatně téměř dva roky. Předloni na jaře si zlomil krček - zřejmě zátěžová zlomenina, protože neupadl... prostě ze dne na den přestal chodit, protože ho to šíleně bolelo. Ale k doktorovi odmítl, prý je to artróza a stejně se s tím nedá nic dělat. Nakonec šel, po třech měsících... to už se opravdu nedalo nic dělat. Při předoperačním vyšetření mu totiž zjistili výduť na břišní aortě, takže případnou operaci si žádný doktor nechtěl vzít na triko, protože by jim tam zůstal. Tak zůstal téměř nepohyblivý, kromě pár kroků s chodítkem. Bylo to těžké období, obzvláště pro něj... Střídaly se lepší a horší chvíle, i když celý den neležel, stejně přišly proleženiny... pleny... Po novém roce začal mít průjmy, zvracel, ale opět vyšetření odmítal. V sobotu ho odvezla záchranka, protože začal zvracet žluč. No a v neděli umřel, prý selhání životních funkcí... přestaly mu pracovat ledviny, střeva a snad se přidal i rychlý zápal plic. Když ho tu sobotu odváželi, sice jsem mu stačila říct ahoj, ale s tím, že ho ještě uvidím. Pak jsem s kamarádkou a se synkem odjela na hory... a v neděli mi volala mamka... že táta už není. Říkám si, že jsem měla zůstat doma... ale stejně bych se s tátou nerozloučila, to nemohl nikdo, protože to prý bylo náhlé... O to větší smutek zůstane v srdíčku, sice jsem mu v tu sobotu dala pusu... ale přijde mi to strašně málo...
Posílám ti hodně sil, a taky naděje... ta umírá poslední.