Jak přežít 1.dovolenou bez dětí?

Chystáme se letos poprvé po 5.letech sami na dovolenou. Jedeme dost daleko na sever(Norsko) a nechceme trápit děti dlouhou cestou a náročnými výlety (mladšímu budou 2 roky), ze kterých by neměly ani z poloviny takovou radost jako my. Už se moc těšíme, že si odpočineme, uděláme výlety bez nutnosti brát ohled na malé děti a jejich potřeby spánku, odpočinku...Je to na dlouho asi naposled, protože další rok už budou zase jiné povinnosti, ale to je jiná kapitola.
Jak už jsem psala, těšíme se... ale já jsem takový závislák na dětech, bojím se, že mi po nich bude veliké smutno a pokaždé, když uvidím něco hezkého, tak mi bude líto, že to neuvidí a budu vzpomínat a vzpomínat...Navíc mladší je teď velký mamánek, tak se také bojím, aby citově moc nestrádal, že mě dlouho neuvidí. Ach jo, škoda, že nejde vytvořit svůj klon
Jak jste zvládly vy 1.dovolenou bez dětí? A jak Vaše děti bez vás?