Re: Sprostá slova a spaní při ADHD

já mám doma tříletou ADHD a mě se osvědčilo, do ní nehučet.
Prostě jsem ji dycky strčila do pokoje, teď stačí poslat, že todle prostě se neříká a já to poslouchat nebudu (týká se i vztekání) a až se vyvzteká ať přijde a můžem si o tom promluvit.
Když je doma manžel a má snahu s ní v tom afektu mluvit, je to ještě horší. Včera si umanula, že prostě nechce obědvat a že chce bombom. Já řekla samozřejmě že ne, že prvně se objedvá. Začala scéna, vlezla pod stůl a řvala. Manžel přišel a co jí chudáčkovi je.
Já že nic, že chce bonbon místo oběda a že jsem samozřejmě řekla, že ne, tak se snaží si to vyřvat.
A on do ní se synem v dobrém začali hučet, říkám, nechce ji bejt, ona se vyvztekne a přijde.
No za pět minut seděla u stolu a baštila jak milius, nejhodnější dítě na světě.

Mě na neurologii říkala, že hlavně on z tebe musí mít pocit, že ty víš, co je pro něj dobré a nenecháš se zvyklat.
Takže prostě si trvej na svém. Takováhle slova se nepoužívají, není to hezké (vysvětli ve chvilce klidu - co bude následovat, pokud je bude používat) - tzn například - pokud je použije proti tobě a bude se vztekat, půjde do svého pokoje a tam může bouchat třeba do polštáře, nebo ty sprosté slova křičet do polštáře. AŽ se uklidní může přijít.

Asi to nepůjde hned hladce, ale uvidíš, že dlouho to trvat nebude. Hlavně musíš vydržet. Protože on ty hranice posouvá.

Mě osobně se nějaké domlouvání v tom afektu nedaří - malá naprosto nereaguje, prostě vypne.. a jen říve.
Ale musím říct, že po roce, co to takto dělám (a to sem ani nevěděla, že nějaké ADHD má) se vztekání zdárně vyhýbáme. Taky nemá své dny, tudle jsem ji vřeštící vlekla z hřiště, kopla mě při tom do břicha, vysvětlování, že chápu, že je nazlobená, že ještě chtěla být venku, že na to má právo, ale já už prostě musím jít domů (jsem na rizikovém a mám omezené vycházky) stejně bylo k ničemu. Měla půl hodiny hysterii než přišel manžel. Pak už jen fňukala, že se na ni zlobím já, že mě kopla do bříška, když ví, že tam je bráška. Prostě některé věci netoleruju i přesto, že mě to třeba mrzí a někdy mi přijde, že ji tím trápím, třeba že se na ni zlboím, ale bohužel to jinak nejde. Pokud nechceš, aby děti s ADHD něco dělali, musíš být tak 50x vytrvalejší než u zdravých dětí.