Zpravy z vesnice

Ahoj holky, doufam ze sem nektere aspon jeste nakukujete. Od doby co jsme na vesnici neni me pripojeni tak uzasne a nekomplikovane jako v Praze, tak bohuzel nemam tolik moznosti komunikace s vami a chybite mi...
Doufam, ze je vsude vsechno ok, deticky nezlobi a zdravi slouzi {co, Leni?}.
U nas je to vsechno v jednom kalupu, makame jak sileni abysme uz pristi rok nemuseli travit cas na blate ale na zahrade, davame dohromady byt na pronajimani atp., je to honicka a penize se kutali pekne fofrem.
Mezi tim resim, co budu delat na jare, az budu muset dokroutit vypovedni lhutu u neneavideneho zamestnavatele, navic kdyz se zda, ze o skolce pro Baru si muzu nechat leda tak zdat.
Ale dela nam beruska jen radost, snad kazdy den zasnu, jak je cim dal sikovnejsi, i v tomhle by ta skolka nebyla marna, no, uvidime, treba se neco najde.
Taky chodime s Baru na keramiku a cviceni, oboje nas moc bavi {me hlavne ta keramika, ac pro deti, tak se tam maminky pekne vyradime}. Celkove si myslim, vzdor spouste prace, ze je tady fakt vetsi klid a pohoda a jsme spokojeni. A navic si nemuzeme vynachvalit sousedy, zda se ze se nam rysuje docela povedenej silvestr ...

Holky, doufam, ze tu nektere apon nakukujete a nechate mi tady zpravu jak se vam vede a zeze jste me jeste nezavrhly, i kdyz se vam ted neozyvam.
Mejte se moc fajn, pozdravujte ditka i sve drahe polovicky a opatrujte se.

Zdravi Verca s Barunkou