Děkuju. Já se nebojím toho, že to nezvládnu, ale prostě jsem si pořádně chtěla užít první mimi, a potom druhé. Je to asi i spojené s tou mou prací. S dvěma miminama, nebo v pokročilém těhotentví a miminem už prostě nebudu moct pracovat a přijdu o všechny klienty. Budu to muset pak budovat znovu. Nejde jenom o peníze, hlavně o to úsilí. Když si dám na rok pauzu, tak už se zpřetrhají všechny pracně nabyté kontakty a vazby. Budu muset pustit salon atd...Čistě po finanční stránce to taková katastrofa nebude. Tím, že přestanu podnikat, tak mi i hodně klesnou výdaje za nájem, sociální, zdravotní, ale bojím se, že až děti odrostou, tak to bude složité zas do toho vlaku naskočit.
Na druhou stranu, kariéru můžu budovat kdykoliv a klidně až do smrti. Na děti mám jen omezený čas. Asi mě život tlačí do toho, že teď je čas mít děti a věnovat se jim. Jedno dítě mi evidentně nestačí, to mě v práci a mém bývalém životním stylu nijak nebrzdí

A když bych to náhodou zvládala i se dvěma, tak dostanu navrch třetí, abych se už opravdu uklidnila

Mám známou a ta se dlouho nemohla s nikým seznámit. V 28 se konečně vdala, teď jí bude 45 a čeká devátý dítě!

Tak doufám, že tak daleko to nepotáhnu

Jsem zvědavá, jestli to těhotenství a porod bude horší nebo lepší, kvůli tomu, že to bude tak brzo po sobě.
Nancy, když pán bůh dopustí, i motyka spustí... Hlavně, že jsme si v tý posteli se Sulim dělali srandu, že teď to bude holčička a že hned budu zase těhotná. Njn.
A to s tím křtem...nechávám to trochu vyhnít, ale asi se mi to nepovede. Bratranec bude křtít své dítě za měsíc, takže tam bude mít zas babička velkou příležitost mi to připomínat.